Zomy
komentáře u knih
Království hříchu
Meghan March
Druhý díl série mě asi bavil nejvíc. V prvním byl Mount psychopat a ve třetím zas mazlivý jak pokojový psík. Ten přerod do zamilované dvojice byl příliš náhlý a nevěrohodný.
Ale čtivé to bylo, ta láska a sladké řeči mě holt baví víc než horda sexu a análních kolíků jako v prvním díle :-)
Vévoda v zářivé zbroji
Loretta Chase
Tohle mě moc pobavilo. Oba hrdinové byli sympatičtí, Olympia byla prostě báječná a jeho Ne-Milost zase až tak zkažená taky nebyla. Celý příběh je o interakci právě těch dvou a jejich rozhovory fungují, i jsem se zasmála. Romantiky je tu taky správná dávka, rozhodně se ke knížce zase někdy s chutí vrátím.
Těším se na vyprávění o dalších dvou prostopášných vévodech.
Reid
Melanie Moreland
Reidův příběh měl velký potenciál, ale nějak se mu nepodařilo na mě zapůsobit. Chvílemi to byla až nuda a velká limonáda. Reid pochybuje, naštěstí v něj všichni věří a všichni ho podporují. Becca nedostala moc prostoru a jejich vztah vlastně taky ne, neustále se přesvědčovali o své věrné lásce, ale vývoj mezi nimi do hloubky moc přepracován nebyl.
Přesto chápu tu velkou oblíbenost autorky, její psaní je nekomplikované, občas úsměvné, milé. Zahřeje na duši jako horká čokoláda v zimě.
Osudová láska
Eloisa James
Ke knížce jsem se dostala přes novější díla Eloisy James, z kterých jsem nadšená. Tam je to v podstatě jeden na jednoho - dialogy hrdinů, které jiskří, a láska, která se postupně prohlubuje.
Osudová láska má perfektní zápletku, opravdu se jen velmi zřídka setkáme s případem, který vlastně začíná až 4 roky po svatbě. Ovšem provedení pokulhává. Oba hrdinové byli slaboši, kteří si prostě mezi sebou neřekli, co je trápí, nehledě na to, jak s sebou nechali zametat Poppyinou matkou. Necítím mezi nimi tu chemii, ani tu nevidím vývoj vztahu.
Vedlejší dějové linky mě nebavily - ale hlavně proto, že Oldag další osudy ze série prostě už nevydal a my se tak (v české verzi) jejich pokračování nedozvíme.
Nevhodná partie
Eloisa James
Příběh těch dvou byl skvěle rozehrán už v předchozím díle a já se moc těšila na pokračování. Z původně nesympatického nafintěného Northa se stal chlap, jak se patří a z netýkavky Diany zase vášnivá a ochranitelská lvice. Jsem ráda, že záležitost s dítětem se vyjasnila hned zkraje, nemám ráda zápletky s nedorozuměním a intrikami.
Pro mě to byla opravdu ta pravá báječná romantika, kde je příběh soustředěn na konkrétní dvojici.
Ale je pravda, že už jsem zvědavá na divošku Lavinii :-)
Vzdorující královna
Meghan March
Pro mě je to rozhodně čtivější než předchozí díl. Možná proto, že Mount konečně ukázal nějaké city, možná prostě proto, že je léto a léto snese opravdu hodně :-)
Autorka dokazuje, že je dobrá vypravěčka, obzvlášť na začátku knihy. Jen ta dějovost jí zkrátka chybí, tak v půlce už se to hodně opakovalo a já se začala nudit.
Stále jsem přesvědčená o tom, že kdyby se z trilogie stal jeden román, knize by to jedině prospělo. Tyhle otevřené konce jsou uměle vykonstruované a ničemu neprospívaj (problém navrátivšího manžela byl za dvě stránky vyřešen).
Osudový návrat
Eloisa James
Knihy Eloisy James jsem dlouho měla odsunuté v kategorii "na potom", ovšem teď musím rychle dohnat své resty.
Osudový návrat je skvělá knížka - sice s jednoduchým a snadno předvídatelným dějem, oovšem plná báječných a humorných dialogů. Hrdinové jsou velmi sympatičtí a já se s nimi výborně bavila.
Knihkupectví ztrát a nálezů
Susan Wiggs
Skvěle propracovaná knížka plná odkazů na klasická literární díla - po velmi dlouhé době jsem neodolala a vypsala si některé zajímavé myšlenky. Je zde detailně vykreslené úžasné prostředí knihkupectví a kouzelného starého domu.
Přesto je na mě příběh až příliš melancholický a rozvláčný. Je pravda, že ačkoliv jsou obsažená témata existenciálně závažná, knížka nepůsobí pochmurně a rozhodně si z četby neodnesete depresi. Ovšem milostná linka je velmi upozaděná a naivní, konec je až kýčovitý. Tato knížka je více o ztrátách a vyrovnávání se s nimi, než o nálezech.
Celkově mám pocit, že už jsem to někde četla ve velmi podobné variantě a rozhodně nemám chuť se ke knížce někdy v bližší době vracet.
Chlap snů
Kim Jones
Tohle je teda dobrá fantasmagorie. A taky bláznivá, hodně bláznivá, romantická komedie.
Penelope mě na začátku dost rozčilovala, ale pak jsem si zvykla - nejen na ni, ale celkově na vyznění téhle knížky. Z poloviny jde o erotický román a z té druhé půlky se erotickým románům vysmívá.
Příběh jako takový je velice jednoduchý, chvílemi pro mě až zmatený a nelogický. Ale hlavním cílem autorky bylo bezpochyby pobavit a to se jí rozhodně povedlo, protože to bylo skutečně místy hodně vtipné. Jen slovo vagína bych proškrtala alespoň o polovinu.
Že bych si z toho sedla na zadek, to nesednu a že bych se těšila, až si knížku přečtu znova, to taky ne, takže za mě tak 3,5 hvězdy.
Hořím pro tebe
J. T. Geissinger
Tahle knížka ukazuje na jeden báječný paradox: ačkoliv je naše ženská logika extrémně komplikovaná (nebo si to aspoň chlapi myslí), tak na nás vždycky nejvíc zabere ten nejjednodušší, nejobyčejnější zamilovaný příběh. Protože přesně taková je tahle knížka.
On je bohatý a zrazený, ona chudá a hrdá. Ona nutně potřebuje peníze, on se nutně potřebuje oženit. A tak se vezmou. Že je to trapné a omleté klišé? Zdánlivě možná. Jenže Hořím pro tebe je zkrátka (pro mě) bomba!
Lehce a chytře napsaná, úsměvná, dojemná slow burn romantika. Já jsem nadšená.
Co jsem ovšem nepochopila, je obálka, která je prostoduchá a hlavně úplně špatně. V knize je jasně řečeno, že Bianca je černoška. Je pravda, že já si ji v hlavě taky tak nepředstavovala, ale když už jsou tu na titulce vyobrazeny konkrétní osoby, tak proč tento fakt nepřiznat? Ale stejný problém je i u originální obálky, což mě skutečně mate.
V každém případě příběh jako takový je skvělý a já si ho (ne naposled) užila.
Evvie Drakeová začíná znovu
Linda Holmes
Zaznělo to tu několikrát, ale pokud chci knížku hodnotit, tak ta slova musím taky použít - je to příjemné a milé a oddechové.
Ale v mém případě ta příjemnost a milost tady nestačí. Dost mě zvedala ze židle ta Evvieina pasivita. V běžném životě si nikdo nemůže dovolit jen sedět/ležet a zírat na jedno místo. I přesto byla Evvie vlastně sympaťanda a Dean vyloženě klaďas. Jen to šlo všechno tak nějak po povrchu, jak jejich vztah, tak řešení jejich životních situací a já se do nich nedokázala vcítit.
V každém případě je to rozhodně čtivé (a příjemné a milé). Tak na 3,5 hvězdy.
Skandální vášeň
Elizabeth Hoyt
Báječná záležitost. Na Silence a Mickeyho jsem se těšila od prvního dílu. A byla jsem velice zvědavá, jak to autorka pojme.
Nedokázala jsem si představit, jak ti dva - vzhledem k tomu, jak se poznali - vybudují vztah.
Taky jsem se bála, jestli si mě Mickey získá, protože jeho excentrická povaha mi zpočátku zrovna blízká nebyla. No, získal si mě zcela :-)
Ta přímočará láska, to jak Mickey věděl, že ji chce a že ji musí mít, to bylo pohlazení pro romantickou duši.
A další pohádka na začátku každé kapitoly, která je pro Elizabeth Hoyt typická, je už jen třešnička na dortu.
Neměli bychom
Vi Keeland
Velmi příjemná oddechovka od Vi. Řekla bych, že taková nenásilná. Všechno příjemně plynulo, vztah se postupně vyvíjel, dialogy mi přišly úsměvné a reálné.
Ano, máme tady jako vždycky aspoň jednu mrtvou z minulosti i obvyklé flashbacky, ale jak tu již někdo zmínil, hlavní postavy nejsou příliš zlomené.
Mně se to líbilo moc, ačkoliv na jméno Annalise jsem si za celou knížku nezvykla :-)
Trhni si, Ethane
Whitney G. (p)
Tentokrát je to jen slabý odvar Whitney, na kterou jsme zvyklí (zvyklé).
Zaprvé nechápu, proč autorka použila úplně stejný motiv jako ve své jiné předchozí knize. S pozdravem, Carter je fakt úplně stejný - jen mnohem lepší. Vtipnější, peprnější, možná i dojemnější.
Zadruhé mi Rachel nebyla úplně sympatická, což se mi s Whitney G. taky ještě nestalo.
Zatřetí předchozí partneři Ethana i Rachel byli vykresleni příliš ujetě, až parodicky.
A začtvrté - a to je to nejpodstatnější - jsem tam tentokrát tu lásku necítila, nějak jsem to Rachel a Ethanovi nevěřila.
Vypadá to, že autorka napsala takovou rychlovku, asi aby plnila kvóty. Když to budete brát taky jako takovou jednoduchou rychlovku, tak budete mít fajn večer.
Van
Melanie Moreland
Stejně jako se opakuje autorka ve svých dílech, tak se musím opakovat i já ve svých hodnoceních. Je to další cukrkandl, ze kterého bolí zuby a který vás ani na moment ničím nepřekvapí.
Jenže my ženské tohle zkrátka potřebujeme a já mám na Melanii ráda právě tu jistotu, že v knížce nebudou žádné přehnané zvraty a dramata.
V případě Vana se navíc objevuje krásná idylická myšlenka, kdy muž přijme a bez výhrad miluje vaše dítě už jen proto, že je prostě vaší součástí. A na to my matky slyšíme :-)
Žádné zapamatováníhodné veledílo to není, ale velice příjemné čtení ano.
Na vlásku
Lucy Score
Tuhle knížku je třeba brát s velkou nadsázkou. Protože například věk hrdinů absolutně neodpovídá jejich chování, jak tady několikrát zaznělo. Věta: "Jsem syčák," je taky dost mimo. Knížce ale tyto "ujetosti" nijak body neubírají.
Je to čtení, kde se objevuje jedno klišé za druhým. A vůbec to nevadí, tady to funguje - a krásně.
Je to prachsprostá pohádka o Popelce, kde se dočteme, že až budeme v úplném svrabu, chudé a opuštěné, tak na nás tam venku čeká chlap, který je krásný a citlivý a bohatý a který nám snese modré z nebe. A o tom se hezky čte - obzvlášť, když je to podané vtipně a poměrně na úrovni.
Výzva
Elle Kennedy
Kdyby bylo všechno na světě tak jisté jako to, že knížka od Elle Kennedy pobaví, hned by se líp dýchalo :-)
Přidávám se do místního klubu čtenářek, které už zdaleka nepatří mezi vrstevníky Conora a Taylor, ale co, v hlavě jsem pořád mladá dvacítka a bylo velmi osvěžující se většinu knihy uculovat.
Je pravda, že závěrečná "povinná" gradace byla trošku na křeč, ale to autorce odpouštím, protože svůj úkol Výzva rozhodně splnila a na nic víc si nehraje.
S láskou, Lukov
Mariana Zapata
Já Marianu Zapatu zcela a bezmezně miluju. Nadchla mě už s Kultim, ačkoliv bych nikdy nevěřila, že by mě mohla bavit pětisetstránková knížka o ženském fotbalu.
Autorka dokazuje, že dokonalý příběh nepotřebuje žádná srdceryvná dramata, křivdy z minulosti, mrtvé snoubenky, nevěrné manželky, smrtelné nemoci atd. (promiňte Vi a Penelope).
Dokazuje, že knížka pro ženy nepotřebuje v každé kapitole podrobnou erotickou scénu (upřímně, Marianě ty milostné scény ani moc nejdou).
Dokazuje, že se i bichle bez většího děje může přečíst s ohromnou radostí a během jednoho večera (no dobře, během noci).
S láskou, Lukov je skutečně trochu zdlouhavější než předchozí knihy, v první půlce bylo málo Ivana a hodně Jasmíniných pocitů. Ale na konečném dojmu to absolutně neubírá. Nejdřív čtěte o budování vztahu a důvěry, o dřině na ledě. A pak tam autorka tu romantiku naseká, až moje srdce plesalo a tančilo.
Ačkoliv nemám nic proti naší české obálce, tak ta originální je mnohem hezčí a nechápu, proč je třeba měnit to, co je dokonalé.
A nechápu, proč Fragment nemá rád knihy a vydává paperbacky. Jestli si někdo zaslouží pevnou vazbu, tak rozhodně Mariana a její knihy.
No a o tom, že nakladatelství je málo aktivní a mělo by autorčiny knihy vydávat častěji, asi není potřeba vůbec psát...
Důvodné pochybnosti
Whitney G. (p)
Ani tentokrát mě Whitney G. nezklamala. Extrémně čtivé, text má obrovský spád, plyne jako divoká řeka - velice rychle a vy nestíháte nic dalšího kolem.
Ačkoliv téma není originální ani trochu (a chvílemi jsem měla pocit, že čtu Alfa samce), tak způsob zpracování originální je. Rozdělení knihy je v tomto žánru neobvyklé, názvy kapitol jsou parádní a flashbacky mi tady vůbec nevadily - jsou krátké a nezdržují hlavní děj.
Divím se, že některé komentáře jsou tady takové rozpačité, až pohoršené. Kdo Whitney zná, tak přesně tohle očekává. Pravda, sexu by klidně mohlo být kapku méně. A že je hlavní hrdina tak trochu nesnesitelné macho? To se jen tak na začátku zdá... :-)
Snít znovu
Mona Kasten
Do čtení tohoto dílu jsem se moc nehrnula - jednak, že nemám ráda téma slepovaných vztahů a jednak kvůli zdejším recenzím, které tu zrovna nebouchají šampaňské.
Nakonec jsem to přečetla za večer, protože Mona prostě psát umí. Je to čtivé, plyne to samo.
Ale opravdu mě to téma neoslnilo. Člověka totiž moc nebaví číst o tom, jak se oba hrdinové 3/4 textu (obzvlášť vzhledem k rozsahu knížky) jen oťukávají, chodí kolem sebe po špičkách pořád dokola, oba se cítí ublíženě...
Přesto nelituji přečtení a dávám 3,5 hvězdy.