Zomy komentáře u knih
Napínavé, romantické, zábavné. Knížka si vůbec nezadá se světovou literaturou tohoto žánru. Za mě super.
Velmi milé překvapení. Fakt jsem byla zvědavá, jak autorka zvládne Mikův přerod - a jo, nebylo to křečovité. Reálné? To ne, ale v knížce to krásně klaplo.
Je to taková přeslazená pohádka. Ale na nic jiného si to nehraje a funguje to. Pro zahřátí romantické dušičky ideální.
Ačkoliv se to snaží tvářit jako "prasárna" - učitelka, která měla mnoho orgasmů se studentem a nelituje toho, jedná se o velmi příjemnou romantiku.
I Jaime se na první dobrou tváří jako sexistické prase a přitom je to něžná duše.
Skvělý úvod do série.
Vůbec nechápu, jak tohle autorka dokázala. Čtu 7. díl a říkám si, že si dám od Bratrstva na chvíli oddech a sáhnu po něčem veselejším, méně temném, méně obsáhlém,... Ale jakmile dočtu knížku, nedá mi to a pokračuju dalším dílem. To, jak jsou jednotliví hrdinové popracovaní, a zároveň jak se jednotlivé příběhy prolínají, mě nepřestává udivovat.
U Johna je skvěle vykreslený jeho vývoj. Úplně ho vidím před proměnou, drobného, ustrašeného, toužícího po něze a bezpečí. A pak se s bezmezným obdivem zamiluje do drsňačky Xhex, dostane pár ran osudu a už to jede :-)
Pro mě je tohle prostě jen novější verze série Bratři Quinnové od Nory Roberts. Bratr ochranitel, bratr rebel, bratr elegán, všechno to tu už bylo. Kniha se čte, příběh plyne, neurazí, ale je to Robertsové natolik podobné, že je to podle mě téměř zaměnitelné.
Šéf je samozřejmě výborná knížka. Pro mě je ale od Vi Keeland nejslabší (asi by bylo výstižnější napsat nejméně oblíbená). Za mě už tam bylo příliš bolesti, příliš minulosti, příliš smutku, příliš smrti. Chci se u takových knížek smát, sledovat hlavní dvojici. Dojímat ano, ale tak nějak hezky.
Ze začátku mi to přišlo dost rozvláčné a úplně jsem se nedokázala začíst, ale u příběhu mě nejvíc držel Jack, který byl velmi dobře vykreslen.
Druhá půlka už byla svižná, romantická a skvěle propracovaná.
Jediné co mě mrzí - pokud se správně dívám - tak je to, že překlad knihy přišel 27 let od původního vydání?!
Je to čtivé, ale jinak průměrné, rozvláčné a velmi ukecané.
Rozhodně lepší než druhý díl, ale první díl, který mě fakt bavil, zůstal nepřekonán.
Nejzábavnější asi (opět) zůstalo pošťuchování mezi bratry, ačkoliv i vztah Breakera a Lii byl taky příjemný. Vidím to tak na 3,5 hvězdy.
Příjemná romantika z hokejového prostředí - ovšem na Elle Kennedy nikdo nemá.
Tohle je taková jednorázovka, trochu ukecaná a naivní, ale asi jsem zrovna tohle potřebovala.
Je to fajn příběh a já ho louskla za večer na jeden zátah, což dokazuje jeho čtivost. Ale něco tomu zkrátka chybí, vůbec v hlavní postavě nepoznávám Tucka z předchozího dílu a je tady už příliš temnoty na obou stranách.
Navíc to tajemství ohledně těhotenství bylo přitažené za vlasy. Věděli o něm všichni kromě Tuckera, Francesca cítila pohyby dlouho před tím, než se jí vůbec ukázalo bříško,... bylo to celé zvláštní a já to vidím tak na 3,5 hvězdy.
Tohle se povedlo. Hodně povedlo. Možná je to tím, že jsem k neznámé italské spisovatelce přistupovala s nejistotou, v každém případě je to skvělý příběh, plný jisker a vtipných dialogů.
Edoardo byl ze začátku plnokrevný parchant (což bylo velice zábavné) a ačkoliv pak logicky přetočil, autorka mu zachovala aristokratickou, až trochu arogantní, tvář téměř do konce. Camilla byla úžasná ve své dobrotě i ve své obraně vůči Edoardovi a rozhodně nikoho nenechala, aby se po ní vozil.
Jediné, co mi v knize trochu chybělo, je větší interakce mezi těmi dvěma. V práci teda měli dostatečný prostor, ale ten vývoj vztahu, ty drobné momenty, kdy se do sebe zamilovávali, tak ty tu jsou rozepsané poměrně odměněně.
Tak jako tak je to velmi milé překvapení, já dávám 4,5 hvězdy.
Tohle se báječně četlo a za jeden večer bylo hotovo. Aiden je správný upjatý hrdina, stejně jako je Essie dokonale odhodlaná a praštěná. U příběhu jsem se moc bavila, dialogy byly vtipné a svěží.
Chybí mi tam nějaká pikantnější scéna. Když je v knížkách erotiky moc, tak mě to nebaví, až obtěžuje, ale když tam není nic, tak to zase postrádám.
V každém případě jde o skvělé čtení.
Moc příjemné překvapení.
Předchozí knihy jsem nečetla a vůbec to nevadilo, minulý vývoj událostí se dal snadno domyslet.
Možná je to proto, že poslední dobou je dobrých historických románů jako šafránu, ale tento se podle mě skutečně povedl. Sára byla skvělá hrdinka, vévoda zas nezvykle lidský. Divadelní prostředí moc nemusím, což se mi opět potvrdilo v závěrečné scéně, ale i tak jsem si čtení výborně užila. Určitě je to tak na 4,5 hvězdy.
Jen další důkaz, že novou Laurensovou nemá smysl číst, je to velká nuda bez jakékoliv jiskry. Těžko uvěřit, že stejná autorka napsala i ságu o Cynsterech.
Já jsem si to moc užila. Výjimečně se autorka dostala ze současnosti do viktoriánské Anglie, a přesto zůstala věrná svému stylu. Hlavní hrdina je nenasyta (teď už víme dokonce i proč jsou všichni Bradfordové pořád hladoví), hrdinka je sympatická, máme tu trochu něhy a dojetí a hlavně odlehčené, vtipné podání příběhu. Za mě tak 4,5 hvězdy.
Na jedno rychlé přečtení je to fajn.
Výchozí situace je taková, že tu máme jednoho podrazáka a jednu namyšlenou zbohatlickou fiflenku. Samozřejmě je to úplně jinak a oba jsou sympatičtí.
Příběh je napsaný dost prvoplánově, nic vás tu nepřekvapí. Trochu mi vadilo, jak mu Love do té pasti sama vlezla a hned se zamilovala.
Ale na večerní romantiku před spaním ideální, asi 3,5 hvězdy.
Penelope Bloom si jede stále tu svou, ale čím dál tím líp. Knížka nepřináší nic nového, ale skvěle mi sedla. Příběh je rychlý, svižný, jednoduchý, přečtený opravdu za chvilku, postavy sympatické a hlava si krásně odpočinula.
Pokud jde o Christinu Lauren, tak se tady s většinou neshoduju. Já mám jejich knížky mimo sérii Božský a Vášnivý mnohem radši než právě tyto erotické série.
Moje nejoblíbenější jednorázovka je zábavná, chytrá i romantická. Nemám ráda záměny postav a úmyslné mlžení, ale tady to nebylo nic až tak strašného.
Zjišťuju, že mám v knížkách ráda akademické prostředí, to mě baví, jsou tam chytří lidé, i když pořád dělají klasické hloupé chyby. (V reálu jsem ráda, že už jsem odtud pryč :-) )
Takže za mě pohodové 4 hvězdy.
Tentokrát pro mě neměla knížka Jules Wake takové terapeutické účinky jako obvykle. Autorka píše úžasně čtivě (a řekla bych, že jako Wake dokonce líp, akčněji než jako Caplin) a vždycky mě tím konkrétním prostředím úplně pohltí, jako kdybych tam byla.
Tady je ale příběh plný vzpomínek na mladický vztah Carrie a Richarda a mě úplně bolela ta jejich ztráta a pocit křivdy. Je to spíš můj problém, nemám moc ráda příběhy napravovaných vztahů. Pořád tu jsou fajn dialogy, příjemné postavy a pohádková láska, ale ty Carrieiny slzy v kině i jinde jsem jí natolik věřila, že jsem si to nedokázala tolik užít.