zuzana2599 komentáře u knih

Opět mám jen slova chvály, kniha se četla skvěle, mám ráda styl Jojo Moyes, píše s velkou lehkostí a svěžestí. Lou má opravdu povedenou rodinu, pobavily mě pasáže, kdy maminka podlehne emancipaci, děda má oslavu narozenin, ale také sbližování s Lily, se Samem, či s protivným Richardem v práci. Místy je to čtení plné emocí a citů, místy zase zábavné, autorka nám znova naservírovala další ze svých knižních lahůdek.

35 06.12.2016

Tak to je jedna z mých srdcovek. Hned po objevení titulu jsem tušila, že to bude báječný,
nezapomenutelný příběh a skutečně je to tak. Podmanivá atmosféra koloniálního Cejlonu, krása čajovníkové plantáže, střežené tajemství a bolest hlavní hrdinky či postupné odkrývání manželovi minulosti.

Čtenářky, které mají rády příběhy Lucindy Riley, si tuto knihu jistě oblíbí. Já se do tohoto úchvatného příběhu zamilovala !

24 04.12.2016

Ledový thiller vhodný do mrazivého počasí, kdy oceníte teplo domova.
Mně se kniha docela líbila, bylo to trošku jiné čtení než jsem zvyklá, krásné popisy aljašské přírody, zvířat, citlivé vylíčení hluchoty Ruby a vztahu její matky k ní a k tomu nechybělo napětí... Já bych tedy rozhodně na Aljašku na dovolenou nechtěla :-) Brrrr !!!!!

27 02.12.2016

Poutavý a procítěný příběh tří žen postupně rozplétá síť léta nahromaděných křivd a nešťastných osudů. Kniha o rodinných vztazích, o neochotě odpustit, o lidské zatvrzelosti a nakonec také o usmíření. Autorka podala příběh velmi věrohodně, sama někdy coby matka dospělých synů prožívám stejné pocity jako Tess, napadají mě podobné pochybnosti a myšlenky...

24 30.11.2016

Této knize jsem v knihovně neodolala, ačkoliv jsem nečetla celou pentalogii, která knize předcházela. Jedná se o volné pokračování, takže doporučuji, že Lest kočovné nevěstky si může přečíst i čtenář neznalý předchozích osudů nevěstky Marie.
Historicko -dobrodružný román je napsaný velmi čtivě a přitažlivě a já jsem byla při čtení
víc než spokojená :-)

20 27.11.2016

Tak nevím, tato kniha mě při čtení vůbec netěšila. Ani já jsem se na ni netěšila. Byla jsem jen zvědavá. Je to dosti drsný, syrový a temný psychologický příběh, který odhaluje hlavní hrdinku až na dřeň. Neposkytuje ani trošku naděje, útěchy či špetku optimismu. Sice vím, že přesně taková má kniha být, no já se fanynkou knihy nestanu.
Knihy miluji od dětských let, každá mě svým kouzlem nabije, potěší, nějak zajiskří, no Hausfrau mě dost zdeptala a rozesmutnila. Velmi kontroverzní.

23 24.11.2016

Dle mého názoru je Vatikánská princezna vydařený historický román o Lucrezii Borgii. Autor věrohodně a srozumitelně zpracoval její příběh, který začíná v jejích třinácti letech a končí po zavraždění Lucreziina druhého manžela. O dalším jejím osudu se dovíme z doslovu. Kniha se opravdu dobře četla a pro milovníky historie můžu jen doporučit.

25 22.11.2016

Tak to bylo pro mě trošku smutné rozloučení s touto skvělou trilogií. Kolik Finových kamarádů už není součástí jeho života, kolik jich odešlo, odkud není cesta zpátky... Poslední díl se mi líbil stejně jako ostatní dva. Autor je výtečný vypravěč a mě nezbývá než si přečíst i jeho další knížku, abych potlačila stesk po Finovi a všech těch lidičkách v souostroví Hebrid.

35 19.11.2016

Na Bábovky jsem byla dosti zvědavá. A líbí se mi. Moc.
Pestrý kaleidoskop osudů žen, mladých i starších, jejich dětí i partnerů, a to vše je spojeno
průsvitnou nití v jeden románový celek. V každém z příběhů jsem čekala a hledala, kdy narazím na známou postavu se kterou jsem se při čtení již setkala.
Velice nápadité, barvité, krásně zpracované.
Na bábovkách jsem si fakt pomlsala :-)

47 17.11.2016

Určitě nejlepší kniha od Sandry Brown, kterou jsem četla. Bavila mě, děj byl napínavý a čtivý od první stránky, autorka skvěle namíchala napětí, romantiku a krimi zápletku. Pro mě to bylo velmi pohodové a zábavné čteníčko :-)

31 14.11.2016

Jiří Hájiček používá krásnou češtinu, jeho styl se mi velmi líbí. Krásně líčí atmosféru vesnice, pocity Zbyňka, jeho nespavost, touhu po spravedlnosti, vztah k Bohuně, k Tereze. I přesto mám dojem, že příběh mě nejvíc zaujal v poslední třetině knihy, děj byl napínavější a já čekala jak to všechno dopadne. Po knize Jiřího Hájíčka ráda zase sáhnu, české prostředí je místo, kde jsme doma.

36 12.11.2016

Ráda čtu historické romány, kde se kloubí skuteční hrdinové s těmi fiktivními, kteří jsou do děje přidáni pro zpestření děje nebo čtivosti. I v této knize na stránkách ožívají dynastie Nevilleů a Yorků, děj se posouvá po anglických hradech, čtenář prožívá s Cecilly Nevilleovou její osud a pořád si uvědomuje, že tato žena skutečně žila a to co čteme se i stalo, je doloženo v starých kronikách, archivech. Je velmi obohacující se vrátit takto časem zpět a poznávat středověký život a třeba se i z minulosti poučit.

25 11.11.2016

Před chvílí jsem dočetla další lahůdku od mé oblíbené autorky. Opět jsem obdivovala její styl psaní, který působí velmi lehce a živě a dokáže čtenáře tak krásně vtáhnout do děje. Místy byla kniha okořeněna jemným humorem, který mě dokonce rozesmál.
Tři přání je nádherný sesterský příběh, který vyzdvihuje sílu a pouto rodiny, je o jejích radostech i strastech, o hledání a nalézání každého z nás.

36 07.11.2016

Čtení Mariany jsem si krásně užila. Příběhy, kde se mísí současnost s minulostí, mám velmi ráda. Zde se hlavní hrdinka vrací v čase třista let a mě občas napadla podobnost s příběhy Barbary Erskinové.
Stavení na anglickém venkově, staré panství a jeho majitel, tajemství či slib lásky, který je silnější než čas - to vše vám nabízí tento vydařený a působivý román.

30 05.11.2016

Pohodové, oddechové čtení, které mě tak bavilo, že jsem knížku přečetla za dva večery. Diane jsem držela celou dobu palečky, aby si vybrala toho pravého partnera a nakonec se mé přání vyplnilo. Nezbývá mi, než Diane popřát hodně lásky a štěstí v dalším životě :-)

27 02.11.2016

Je to působivý, jemný, procítěný a kouzelný rodinný příběh. Přívěsky na náramku symbolizují část minulosti, která nemá zůstat zapomenuta a svérázná babička Lolly jejich prostřednictvím vypráví o svém životě. Také obdivuji, že autorem knihy je muž, který tak dokonale dokázal nahlédnout do ženských duší a velmi mě oslovilo, že jako pseudonym použil jméno své milované babičky. Moc hezké ! I já jsem si při čtení vzpomněla na svou kouzelnou babičku, která je součástí mých vzpomínek.

32 01.11.2016

Dočetla jsem skvělou detektivku ve stylu Agathy Christie. Sophie Hannah výborným způsobem oživila postavu legendárního Hercula Poirota, vytvořila tu pravou atmosféru knih Agathy Christie a já za sebe můžu jen říct, že mě kniha bavila a strávila jsem při jejím čtení pár hezkých chvil.

21 30.10.2016

Mám-li být upřímná, tak musím napsat, že mě tato knížka potěšila a tak trochu předčila mé očekávání. Příběh se odehrával v krásném, nevšedním a exotickém prostředí, byl trošku napínavý, trošku romantický, ale určitě ne přeslazený, všeho tu bylo tak akorát. Na konci knihy jsem ocenila slovníček židovských pojmů, ze kterého jsem se moc ráda poučila.

21 27.10.2016

Peter May mě tímto úžasným příběhem plným nostalgie opět chytil za srdce. Až do poslední stránky velmi silný příběh, kde se mísí mladická nerozvážnost s vyrovnaností stáří. Oceňuji také krásný, dojemný závěr knihy, kdy Jack po mnoha životních neúspěších a ztrátách, také konečně něco podstatného nachází... Doporučuji k přečtení, velmi hodnotný román!

28 26.10.2016

Sůl moře se mi opravdu nečetla lehce. Tolik smutku, bolesti, lidského strádání a utrpení, které dýchalo z každičké stránky, bylo dosti depresivní a smutné.
Ano, válka je vždy pro obě strany hrozná, trpí nevinní lidé, přestávají platit pravidla, hranice chování se posouvají, z mnoha lidí se pak stávají hyeny a na druhé straně se objevují noví hrdinové. Všichni, kdo si přečtou tuto knížku, se musí nad těmito hrůzami války zamyslet a to je určitě jedno z poslání Soli moře. A také nikdy nezapomenout na minulost a najít v ní poučení k lepší a krásnější budoucnosti.

52 23.10.2016