Zuzka77 komentáře u knih
Dobrý den Tome,
email pro Vás jsem rozepsala a následně smazala několikrát. Jsem ročník 77 a tak i já cítím následky dětství v komunismu doposud:-). Vždy jsem si nakonec řekla, že je psát zbytečné, těch ohlasů a superlativů co Vám jistě chodí, proč číst další. Viděla jsem i rozhovor s Danem (PDČ), kde jste zmiňoval jak momentálně "tlačíte kamión". Máte toho jistě hodně, tak proč Vás okrádat o čas. Včera jste na FB uvedl, že ohlasy stále vítáte. Nu tak se přidám. Vaši knihu jsem přečetla docela rychle, o to déle jsem ji "rozdýchávala". Je prostě skvělá!! Těch 640 stran je skoro i málo, co všechno jste musel pročíst, nastudovat a zažít. Je v ní tolik knih, že četba této jediné vlastně šetří čas. A já jsem docela čtenář. Během čtení jsem prožila několik "docvaknutí". Spoustu věcí v dnešním světě mi "nehrálo", zdálo se divných až podezřelých, mnohokrát jsem kroutila hlavou, ale protože okolím jsem vždy byla vnímána jako "jiná", domnívala jsem se, že to tak prostě vidím asi jen já. Souzním s mnoha názory např. Jaroslava Duška, ale i ten je mnohými vnímám jako takový podivín. Ve Vaší knize mě nejvíce nadchly kapitoly 3, 4 a 5. Výchova, rodina, škola. Děti mám tři. První dva syny jsem jistě i já zkraje vedla špatně (samozřejmě v dobré víře), ale věřím, že právě díky mé snaze přečíst, poslechnout, dovědět se, jsem svůj přístup časem v mnohém zlepšila.
Od kapitoly 6 Vaší knihy už to šlo se mnou z kopce. Přístup k dětem mohu ovlivnit, ale ten zbytek ? Bylo mi fakt smutno, špatně jsem spala. Doufala jsme ve šťastný konec, ten tam ale není. No není to pohádka, že? Na knihu si vzpomenu vlastně každý den, pořád přemýšlím jak to uchopit, co udělat, aby to mělo smysl, přineslo to PODSTATNOU změnu. Včera jsem poslouchala Váš rozhovor s Petrem Ludwigem a odnesla si dvě věci. Je důležité být tím kolibříkem (historie to ostatně dokazuje) a vytvořit spojení lidí (tak jak o tom mluvil Petr), kteří smýšlejí podobně. Lidí, kteří chtějí něco udělat.
Tome, svou knihou jste řekl lidem jak to je. Odvedl jste obrovskou práci, může to vypadat, že Vy máte "hotovo". Ale mnoho čtenářů bude chtít vědět, co bude dál. Přes různé úsměvné komentáře vím, že lidí, kteří chtějí změnu je stále víc. Vy máte velký dosah, těším se, že ho využijete. Třeba v tom zmiňovaném druhém díle knihy. Udělejte to spojení. Nevím proč mě napadají slova Rudolfa Hrušínského z filmu Vesnička má středisková: "Jsi jediný kdo s tím může něco udělat. A když jsi jediný, tak prostě musíš." Ale to jen tak pro pobavení. Je nás určitě mnoho a mnoho. Např. moji ruku, nohu i hlavu máte k dispozici:-).
Moc Vás zdravím, přeji vše dobré, budu se těšit.
Zuzka