reb
komentáře u částí děl
Takoví by asi byli hoši od Bobří řeky, kdyby kradli rodičům cigarety a zbraně... výchovný aspekt sice chybí, ale o to silnější a opravdovější je jejich přátelství.
S Tělem se to má asi takhle. Buď vás zasáhne obrovskou silou nebo ho jen tak minete. Já se řadím mezi první skupinu a osobně považuji Tělo za nejlepší Kingovu povídku, co jsem četla. Její kouzlo spočívá právě v tom, že se v ní nestane nic mimořádného. Žádná monstra ani potoky krve, prostě jen čtyři kluci, kteří někam jdou. Asi proto mi byl jejich příběh tak blízký a rozezvučel dávno zapomenuté vzpomínky. Panu Kingovi se navíc podařilo naprosto dokonale vykreslit charaktery všech hlavních hrdinů. (Hlavně tedy Chrise Chamberse, jedinou třináctiletou fiktivní knižní postavu, kterou nadevše miluji :D. )
