Nejnovější komentáře
Môj brat
„Kniha Môj brat zvykne byť označená slovom "temná" a nie že by som to popierala, ale čítala som už asi aj ťažšie knihy, napriek zverstvám a neodpustiteľným veciam, ktoré sa v nej odohrávali.
Veľmi sa mi páči, keď sa postupne vynárajú a odkrývajú v príbehu jednotlivé veci/udalosti/súvislosti, ktoré nie sú naservírované čitateľovi rovno a tým sa udržiava napätie, viem si predstaviť, že Moja matka bude rovnako silný zážitok. Stretla som sa s názorom, že autorka, chce šokovať tým ako vrství zlo v knihe, ale zoberme si taký Malý život, a to Karin Smirnoff ani čitateľov citovo nevydiera.
Je zaujímavé, že na začiatku som celkom bojovala s textom bez čiarok, priamej reči a hlavne postáv s malými písmenami a po chvíli som si zvykla a mala som pocit, že sa mi číta ešte lepšie ako text, kde sa všetko uvedené nachádza. V podstate som ju prečítala na moje pomery veľmi rýchlo, lebo sa nedalo prestať.“... celý text
— zuzulique
Tři mušketýři. (1. díl)
„Poprvé jsem si tuto knihu přečetl až ve zralém věku, a i tak mě nadchla. Mistrovsky vyprávěné romantické dobrodružství se spoustou postav a skvěle vymyšlenou zápletkou.“... celý text
— Robodlak
Korea: Harmonie tradice a pokroku
„Tato kniha mohla byt pokojne aj dlhsia, niektore casti by si zasluzili byt prepracovanejsie a detailnejsie. Napriek tomu sa mi velmi pacila a som rada, ze som ju citala v dobe, ked uz mam o Korei ake take ponatie a vela veci napozeranych zo serialov, takze mi vsetko bolo o trochu blizsie. Jedine, co ma vzdy otravuje su tie prepisy korejskych nazvov, nejde mi do hlavy, preco nemozeme pouzivat oficialnu romanization, ked existuje. Niektore slova su prepisane uplne nezmyselne a preco Cesi maju Pusan a nie Busan ako ostatne jazyky, stale neviem :))“... celý text
— zuzulique
„Noční dům jsem si koupila hned po jeho vydání. Začala jsem číst a přiznávám, že jsem po pár stránkách knížku odložila. Kluk vcucnutý telefonním sluchátkem?!? Tak něco takového opravdu není můj šálek čaje (i když třeba Černý telefon od Joe Hilla jsem přečetla docela s chutí...)
Jenže před pár dny jsem si přečetla komentáře mých oblíbených a k Nočním domu jsem se vrátila. A dobře jsem udělala.
Po 1. části, plné fantasmagorického děje, přišla 2. část (a racionální prozření - aha, tak ono to je vlastně takhle!) a nakonec 3. část (a definitivní procitnutí ze sna - no ne, tak Nesbo mě zase dostal, je to pořád frajer, i když podobné rozuzlení jsem už někde určitě četla). Bylo to dost dobré.
U mně má za čtyři (to za to mlaskající sluchátko) a doporučuju.“... celý text
— ddkk
Džinovia
„MILUJEM!
Moje dovolenkove citanie, ktore naplnilo moje ocakavania na 200%. Niektore pribehy nam skratka sadnu viac ako ine a niektore postavy nam prirastnu k srdcu a vytlacia z nas i slzu. Striedanie rozpravacov a sledovanie udalosti z roznych uhlov vnimania, prezivania a generacnych stretov ma neuveritelne strhlo, pribeh sa rozvijal a rozuzloval, tajomstva a boliestky sa postupne rozbalovali, odporucam vsetkymi desiatimi. Takto sa pise sucasny generacny roman!“... celý text
— zuzulique
Pouští a pralesem
„Skvěle napsané dobrodružství pro děti a mládež.“
— Robodlak
Dešťová hůl
„Dobre napisane aj pribeh zaujimavy, za to su tie 3.5*, ale nieco tomu chybalo. Postava Terezy patri do mojej sukromnej top3 najotravnejsich literarnych postav za rok 2024, patri jej 2.miesto hned za Agnes zo Shuggieho B. No ale zasa vidite, aj takto sa zapisuju postavy do povedomia citatela...“... celý text
— zuzulique
Gorme
„Nedočetla jsem, takže nemohu objektivně hodnotit. Mě nejvíc odrazovalo to všudypřítomné BYL, BYLO, BYLA. Absolutně chybělo jakékoliv jiné sloveso. Ne nadarmo už na základce při psaní slohu učí, že na jedné stránce by se mělo objevovat pouze jedno stejné sloveso.“... celý text
— bookworm416
V týlu nepřítele
„Příběh na motivy událostí na východní frontě za druhé světové války. Některé historické skutečnosti jsou vyprávěny jinak, než jak se doopravdy odehrály. Kniha je i přesto zajímavá a četla se dobře.“... celý text
— Robodlak
Dědictví
„Toto mi veľmi sadlo a potešilo ma. Je neuveriteľné, že na takej malej ploche autor dokázal napísať pútavú rodinnú ságu a vytvoriť veľmi originálne a plnokrvné postavy. Niekto by mohol mať výhrady, že vykráda Marqueza, ale ja som si práve ten fakt, že sa príbeh ponášal tie od Marqueza a Allende veľmi užívala. A napísal to dokonca Francúz, tak to je už čo povedať :)“... celý text
— zuzulique
Indigo Ridge - Ve stínu hory
„4+1 *
Tak tu máme novou sérii, je to spíše opravdu romantika s nádechem krimi, podle anotace jsem čekala opak. Čekala jsem více vyšetřování a méně sexu :-D. Na konci knížky si řeknete , že je to napodobenina předchozí série v epilogách. Griffin působí někdy až majetnický k Winn. A ona působí dojmem velitelky v každém směru. Dávám ději 4* a 1* za pohodovou knížku na pár dní, až jeden večer. Těším se na další díl a snad se dočkáme dalších překladů od této série.“... celý text
— Šárka88
Pláž v Chorvatsku
„Moje první "Caplinka" . Jako letní oddechovka dobré, ale na mě až moc romantika, i když popis života smetánky na jachtě mě bavil takže hodnotím jako průměr.“
— marieke
Mesto osamelosti
„S touto knihou som sa trápila viac než bolo potrebné, možno som mala prestať čítať po prvých kapitolách, ale nedalo mi to, lebo som videla mnohé pochvalné recenzie a ódy.
Veľmi dobre vieme, že osamelosť a samota sú dve rozdielne veci. Patrím k ľuďom, ktorí veľmi radi trávia čas aj sami, nemám problém sa ísť sama najesť, vychutnať si kávu, ísť do kina/divadla a dokonca posledné roky aj sama cestovať, a považujem to za neskutočne oslobudzujúce a veľmi ma to ľudsky posunulo a dalo mi to veľa pozitívnych skúseností. Ľudia sa často boja niekde ísť "sami" a radšej sa ľutujú a sedia doma, lebo je to také nekomfortné a potrebujú spoločnosť za každú cenu, boja sa byť s vlastnými myšlienkami a byť videní "sami." A vo chvíli, keď sa nad tým prestanete zamýšľať a rozhliadnete sa okolo seba, uvidíte, koľko ľudí chodí do kina alebo na kávu (často s knihou) sami so sebou a koľko solo travelerov stretnete.
Takto nejako si predstavujem Umenie byť sám.
Napriek tomu, že mám rada spoločnosť "mojich ľudí," viem byť aj sama a veľmi rada (aj častejšie by som si priala) a nemám z toho žiadne traumatické postihy ako väčšina ľudí v tejto knihe, ktorí svoju osamelosť, ak som to správne pochopila, pretavovali do umenia. Ale vskutku ma nebavilo v jednom kuse čítať o problémoch so sexualitou, AIDS, zneužívaní, psychických problémoch a iných traumách z detstva a života ľudí, ktorí sú mi vskutku ukradnutí. Miestami som narazila na zaujímavé pasáže a viac ma bavilo čítať o autorkiných postrehoch, ktorých bolo pramálo.
V podstate aj rozumiem tomu, prečo sa kniha všeobecne páči, ale na mňa pôsobila príliš ako snaha šokovať a napísať traumatickú knihu. A možno posledná strana sa mi páčila najviac a bola o tom, o čom som si myslela, že kniha bude, no nebola.“... celý text
— zuzulique
Babička©
„Neviem úplne, že či by som zvládla čítať tie nekonečné vety, keby kniha mala dvakrát toľko strán ako má, ale takto to bolo akurát. Dosť dlho mi aj trvalo sa naladiť a zorientovať sa v tom, o kom sa práve v danej chvíli hovorí, ale potom už to bola jedna jazda.
Áno, bolo to dosť drsné rozprávanie, ale proste také realistické ako sám život je, neskrýva sa za žiadne pozlátka a pribináčikovo sa z toho môžete aj viete čo...“... celý text
— zuzulique
Hrozba patriotů
„fajn díl a fajn zápletka.“
— Merlin_CZ
Hornické vdovy
„2.5
Ďalšia kniha z kategórie "nevyužitý potenciál," ktorá mohla byť oveľa zaujímavejšia. Prišlo mi to také odfláknuté, aj keď nechcem znehodnocovať prácu autorky, všetko kĺzalo iba po povrchu a žiadny príbeh ma nedojal, čo je vzhľadom na to, čo sa tam dialo a ešte aj na fázu mesiaca, v ktorej sa nachádzam, na pováženie. Dalo sa ísť oveľa hlbšie a nie iba reprodukovať rozhovory, zopár mi ich prišlo ako sloh zo základnej školy (ja viem, tie ženy boli jednoduchšie, ale aj tak...).
Tie ženy mali asi poväčšine radar na debilov, až na výnimky im nebolo veľmi čo závidieť, ale čo ma najviac štvalo je ten historický optimizmus tiahnuci sa naprieč generáciami, keď nezabudli pripomínať, že dobre už bolo a dnes je hnusná doba.
Keď je na celej knihe najzaujímavejší úvod, ktorý približuje historické pozadie knihy, tak to nebude asi kniha, ktorú by som odporúčala.“... celý text
— zuzulique
Tisíce planoucích sluncí
„Velice emotivní příběh popisující život dvou afghánských žen. Děj se odehrává v průběhu několika let, od jejich dětství po dobu, kdy se osudy žen vzájemně protnou. Kapitoly se střídají z pohledu každé z nich. Je zarážející a pro mě naprosto nepředstavitelné, co musely tyto ženy během svého života protrpět a obětovat, aby mohly vůbec žít.“... celý text
— maluck
Klaustropolis
„Knížka o tom, jak se vyvíjí na základě experimentu uměle izolovaná společnost. Jednoduchý, ale čtivý děj.“
— Robodlak
Lovec čertů
„Pokaždé, když se na pultech knihkupectví objeví kniha pana Červenáka, vím, že mě čeká čtenářská lahůdka.
Před lety mě tento autor upoutal fantasy sérii Bivoj,Černý Rogan nu a před odvahou kapitána Báthoryho lze jen smeknout klobouk. Byla to krásná doba plná magie, historie a odvahy. Děkuji.
Teď vyhlížim s netrpělivostí Kapitána Steina a pokaždé si říkám " To byl nejlepší díl". Omyl! Zase mě pan Červenák překvapí svojí znalostí historie a uměním spřádání zajímavých, napínavých i poučných příběhů.
A já se nechávám ráda překvapovat.....“... celý text
— uxor
Můj stát: Putování s českým lvem za sedmi státními symboly
„Nejen sedm státních symbolů, ale také bonus - české mince a bankovky, české poštovní známky a český národní strom.
Přehledná, nápaditá a vtipná encyklopedie je určená pro děti. Myslím, že se poučí i většina dospělých a že se nenajde nikdo, kdo by v knize nenašel něco, co ještě nevěděl.“... celý text
— Petra1324
Všemi smysly
„Úžasná, citlivá, smutná ale i veselá, to vše je tato kniha. Čtvrté křídlo jsem ještě nečetla, takže jsem neměla s čím srovnávat. Styl autorky se mi velice líbí. Určitě budu v této sérii pokračovat.“... celý text
— Ctenaricek4
Poklad na ostrově
„Kniha, která vytvořila romantickou (a značně zkreslenou) představu o pirátech. Nicméně je to dobrodružná, čtivá a zábavná klasika.“
— Robodlak
Skutečné zločiny na Plzeňsku 2
„Kriminalista František Müller v tomto knižním pokračovaní bravurně sepsal pět dalších případů, které plzeňská kriminálka v předešlých letech vyšetřovala. Případy jsou to mrazivé, nejen proto, že jsou reálné.
Brutální útok kyselinou na mladou ženu, dva případy s duševně nemocnými pachateli a případy dvou krkavčích matek, které zabily svoje novorozené děti.
Velmi oceňuji věrný popis policejní práce. Žádné zbytečné kudrlinky. Je tam všechno a přitom vyprávění nepůsobí, že by chtěl jít autor po senzaci. Rozvaha, fakta, šokující realita.
Doporučuji, chválím kudy chodím!“... celý text
— Luca84
Zajatci Velikého mozku
„Příjemné odpočinkové čtení.“
— Robodlak
Stanice u Moře dešťů
„Jako v každé antologii jsou tu lepší a horší povídky. Jako celek ale velmi čtivé a zábavné.“
— Robodlak
Hory, mlha, láska a já
„Prostě klasická motivační kniha, o sebezdokonalování partnerských vztahů. Jako chodec jsem ocenil především propojení s turistikou. Nějak neurazila, ani nepřekvapila. Prostě my muži nejsme tak empatičtí :-)“... celý text
— Boboking
Agent kosmické flotily
„Velice čtivá knížka se svižným dějem a zajímavou zápletkou.“
— Robodlak
Skřítek: Cesta do tmy
„Ze začátku mě kniha hodně bavila, ale ke konci už ztrácela dech a posledních 50 stran už jsem dočítala trochu na sílu.“
— CervenaVeronika
Kyselina sírová
„80% - Po Antikristě, která ve mně žádný velký dojem nezanechala, jsem si Kyselinou sírovou dost spravila chuť. Autorka se zjevně inspirovala pokusy typu Stanfordský vězeňský experiment, kdy je skupina lidí náhodně rozdělena na dozorce a vězně a sleduje se jejich chování. Na příběhu je nicméně originální, že ona jde ještě dál - nejedná se o vědecký pokus, ale o drsnou reality show s náhodně pochytanými nedobrovolnými účastníky napodobující nacistické vyhlazovací tábory - jsou tu kápové týrající vězně, vězni, kteří tvrdě pracují, jsou o hladu a oslovují se jen čísly a přitom jsou klasicky vybíráni každý den ti nejslabší k usmrcení. Kápy v ději zastupuje primitivní dívka Zděna, která je čím dál víc posedlá půvabnou a diváky oblíbenou vězeňkyní Pannonikou (CKZ 114). Ta se se svými pevnými morálními zásadami brzy stává tou, ke které všichni vězni vzhlíží a je jejich nadějí. Ovšem stejně jako jejich vztah autorka rozpracovává to, co je ještě zajímavější a co vlastně celou tuhle akci drží v chodu - diváckou sledovanost. A zcela natvrdo nám ukazuje, že čím brutálnější se show stává, tím víc diváků přitahuje k obrazovkám. Zvlášť když běžní konzumenti televizní zábavy mohou pár stisky ovladače rozhodnout, kdo půjde na smrt jako další. A i když autorka píše se svojí tradiční mírou přehánění, já tomu prostě věřím, že přesně takhle by to klidně mohlo být.
O to víc lituji, i když se mi líbí její úderný strohý styl psaní bez zbytečných keců, že tohle hutné téma víc nerozpracovala a věnovala mu jen svůj tradiční nepatrný objem stránek tak, že to půspbí spíš jen jako krátká novela. Mnohé situace zvlášť, když se příběh chýlí k závěrečné katarzi, pak působí zbytečně zkratkovitě a odbytě.
"Víte, já si myslím, že tu nejsou zavření jen tak pro nic za nic. Říkejte si co chcete, podle mě není náhoda, když se člověk dostane na stranu slabších." (Zděna)
"Politici jsou zrcadlem veřejnosti. A pořadatelé? To jsou dravci, kteří se vecpou všude, kde je nějaké slabé místo. To znamená tam, kde existuje nějaký trh, který jim bude vydělávat. Je vinou diváků, že vytvářejí trh, na němž tihle dravci vydělávají." (Pannonika)“... celý text
— evismaior
Nenažraná a jiné texty
„Dvoukolejná vášeň - železniční satiru na první koleji brzdí zdlouhavost druhé koleje.
Dvojí návrat – příliš abstraktní, neuchopitelné a nepochopitelné bloudění.
Trosečník – zdařilá robinsonáda se zajímavým koncem.
Nenažraná – stravitelné, leč nikoliv příliš chutné.“... celý text
— Lenka4