Nejnovější komentáře

Dědička ohně

„Tahle autorka tenhle děj neskutečně posunuje, opravdu zajímavě se to vyvíjí, měla jsem s toho strach, že nebude Celeana v centru dění ale naopak. Skvěle napsáno. Manon a čarodějky zatím moc nemusím, ale předpokládám, že tam sehrajou velkou roli. Těším se na další díl“... celý text
— AliceTief

Opatova protivenství

„Znám historii založení kláštera premonstrátů v Teplé, ale o založení kláštera v Milevsku jsem nevěděla nic, znalosti doplněny, příběh také zajímavý...“... celý text
— MirrorIsis

Půlměsíc

„Koupil jsem oba díly. Třetí a čtvrtý. A oba přečetl hned, bez otálení. Tady už přestává všechna legrace a sranda (i když tam je) a jde do tuhého. Kuro a jeho plíživá chůze. Monkey D. Luffy spí, Roronoa Zoro má jen jeden meč, Usopp je zraněn a Nami tu zajímá jen její poklad, o který ovšem přišla... Děj letí, akční obrázek střídá ještě akčnější obrázek, piráti se do toho moc plést nechtějí... Jak tohle dopadne? Pátý díl v listopadu snad ukáže... p.s.: první komentář :-o“... celý text
— faba

Hleď, prázdnota

„Od Philipa jsem četla vše, co na mě na instagramu vykouklo. Sacculina, Sirotčinec v údolí, ale jeho povídkovou knihu jsme si nechala až na konec. Záměrně jsem si ji nechala na podzimní období. Nebudu dlouho chodit okolo horké kaše. Až nyní se mi potvrdilo, že Philipovou silnou stránkou jsou povídky než rozsáhlejší romány. Hleď, prázdnota se svými devíti kousky je neuvěřitelně zlověstná. V jistých bodech mi připomněla moji milovanou Shirley Jacksonovou, až na to, že Hleď, prázdnota je spojena převážně s nadpřirozenem. Povídky jsou psané poutavě, jsou relativně krátké, a v tom je autorova již ta avizovaná přednost. Hleď, prázdnota je tak oproti Sirotčinci komplexnější a rafinovanější. Tady z toho čtení mám opravdu radost a i husí kůži. Pokud bych měla vybrat tři povídky, které mi uvízly v hlavě, tak rozhodně Mandala, Surfer Girl a Bezpečnostní pojistka, potažmo Matka. Ale vlastně všechny umí upoutat čtenářovu pozornost. Moji tedy rozhodně…“... celý text
— Janamed

Pravda, nebo lež

„Nenapadlo mě předem, že je to "jiná" Colleen. Ale od začátku se to dobře četlo, mělo to spád, bylo to napínavé a nemohla jsem to odložit. Nějaký zvrat se dal čekat, ale i tak mě překvapil. Dobrý to bylo.“... celý text
— martini.ce

Garfield si dává nášup

„Krásná božácká sbírka mega plná Garfielda :) Trvalo dlouho se tím prokousat a to je dobře! :)“
— hippiesak

Nekompromisní

„Kdo frčí na mafiánech ,kteří jsou temní, krůtí a nelítostní tak tato série je přímo pro vás. Pojďte nahlédnout do šíleného světa podsvětí ,kterému ve finále stejně velí ženy, které drží své muže pevně za koule. Tuto sérii rozhodně doporučuji!!!“... celý text
— Jita160

Zpěv straky

„Kniha se mi moc líbila a Henika mi byla hodně sympatická . Už se moc těším na další díl . Krásně propojené příběhy v jeden celek.“
— ciri147

O takový věci se nelže!

„I'm gonna be the king of the pirates. (Mám na tričku spolu s Luffym.) Jedeme dál. Buggy na scéně a je naládován kouzelným ovocem. A co je nejhorší?! Zničil Luffymu jeho nejcennější poklad, jeho slaměný klobouk. A to se nedělá! Taky špatně skončí... Příběh plný humorných hlášek, nových postav a děje, který odsýpá tak rychle, že je kniha najednou na konci... ...ještě, že je tu hned další díl.“... celý text
— faba

Odhalená pravda

„4,5 z 5 "Klidně si utíkej, vlčí štěně... Ale já si tě vždycky chytím. A až to udělám.. nenechám tě odejít." . Za mě toto bylo opravdu krásné zakončení celé série.. Se šťastným koncem přišlo tedy i mnoho obětí.. a hodně prolité krve. . Moc se mi líbila propracovanost celé série, protože až se čtvrtým dílem do sebe vše dokonale zapadne a vy pochopíte, co a proč se dělo předtím. Ayla zde už dospěla do svého vlka, své síly a učí se být ještě lepší. Na konci to autorka z ničeho nic možná trochu přestřelila, ale na druhou stranu proč ne. Kaden je tu jako její opora, ochrana a jeho láska k Ayle je úžasná. Jako hrdina stále patří mezi mé oblíbence. . Oceňuji poměrně dost děje na málo stranách, nestane se moc často, aby vás příběh začal nudit a obsahoval přespříliš výplňkových scén. . Dále musím vyzdvihnout sourozeneckou a přátelskou lásku a souznění, moc krásně zapojeno. . Smečky, upíři a čarodějnice na jednom bitevním poli. Líbí se mi mnoho akčních scén i zajímavé zápletky. . "Přimět ostatní alfy ke spolupráci možná bude ten nejtužší boj ze všech." . I v tomto díle najdete dost peprných scén, kde se autorka nebojí opravdu ničeho. . Ke konci si autorka nechala trochu otevřená vrátka i co se záporáků tyče. Ještě by před námi měla být jedna kniha, která nám uzavře některé osudy důležitých vedlejších postav. Cítím v kostech ještě trochu toho dráma.. . Láska, erotika, magie, nenávist, síla, zlomená srdce a mnoho překvapivých momentů.. To vše v této krásné magické fantasy sérii. Celou sérii hodnotím velmi pozitivně a moc vám ji doporučuji. . "Jsi moje družka. Moje alfa samice. Můj osud." . Jedná se o #recenznivytisk“... celý text
— knihomolkaJani

Ve spárech múzy

„Tomáš Marton mi už před lety při jeho začátcích na literárním serveru dokázal, že psát opravdu umí. A opět nezklamal. Kniha je originální, čtivá, povídky s neotřelými tématy jsou zajímavé. Nejdojemnější mi přišla povídka Šmouha v oku, která se mi velmi líbila. Doufám, že autor v budoucnu vydá další tituly.“... celý text
— ZbloudiláOvečka

Rituály vody

„Kraken vyšetřuje vraždu své první divky a celé vyšetřování je velmi osobní a zavede nás do Krakenovo minulosti. Rituály vody jsou rituály vycházející z keltské mytologie, přišlo mi to až příliš mytologie, ale vzhledem k tomu, že se minulost váže k archelogickým nalezištím a studentům, tak je to přijatelné. První díl se mi líbil asi trochu víc, ale doporučuji k přečtení, protože o zvraty není nouze.“... celý text
— Terka1975

Nejlepší maminka na světě

„Je skvělé, že se i pro velmi malé děti najdou knihy se vzdělávacím obsahem. A když jsou navíc i skvostně ilustrované... co víc si přát? Nejlepší maminka na světě je krásnou knížečkou, která zaujme nejen malé caparty ale i starší čtenáře. Francouzský autor nás seznámí s několika maminkami ze zvířecí říše a jednoduše popíše, jak se tyto maminky starají o svá mláďata. Velkým plusem bylo i poselství sálající z každé stránky a sice, že maminky jsou obdivuhodné silné bytosti, které nehledí na svoje pohodlí, ale dělají vše pro to, aby jejich potomci měli zajištěný dobrý život. Co mi trošku připadalo zbytečné, byla jedna a ta samá otázka, která se objevovala na konci každého povídání. Jinak ale nemám výtek a vřele doporučuji.“... celý text
— Cara.17

Všude samí lháři

„Avery je teda pěkný psychouš. A ano, věřím tomu, že dítě může být tak manipulativní ve svých devíti letech. Znám takové děti ještě mnohem mladší. Ten konec jsem nečekala a první mě dost naštval, ale knížka nese název VŠUDE SAMÍ LHÁŘI takže to ani nemohlo dopadnout jinak. Líbilo se mi jak postupně s každou stránkou přibývají postavy. Každá je srozumitelně popsána a nemají podobná jména tudíž se vám nepletou. Čtení jsem si užila, ale dávám čtyři hvězdy jelikož jsem od Lapeny četla i lepší knížky. Tuto řadím do slabší skupiny.“... celý text
— LivN

Zbroj světla

„Folleta mám moc rad!!! Ale tahle kniha za mě není nijak povedená, bohužel. Nechci ji nijak křivdit to nedej bůh, já se u čtení nudil a dost často se mi stávalo i že jsem se musel nutit ji i číst. Je mi takové hodnocení lito a ani ve snu by mě nenapadlo že by mě Follet takhle zle odboural… další čtenáře bude určitě bavit.“... celý text
— Marťan35

Tajemný sir Argus

„V jistém ohledu jsou si díly hodně podobné a tento celkem výrazně s 2. Dost je to způsobené tím, že je zde také velká rodina, složena s potomků a příbuzných vévody, otce lady Lorelei Sundunové, která je jeho sedmým potomkem ze sedmnácti dětí. Lorelei se zjevil duch, jenž se jí představil jako sir Argus Wherlocke, který se již vyskytoval v předchozích dílech, vč. jeho potomků. Zde byl Argus unesen a málem utýrán, a až do pomoci Lori a jejích bratranců, protože mu únosci zabránili použít jeho schopnost. Tato třiadvacetiletá lady měla pro strach celkem uděláno a zvládla nejen sira, ale i přesvědčit svého otce vévodu a rodinného přítele Maxe, že se nemohla zachovat jinak a musí se o Arguse postarat. Protože její otec ve velmi zvláštní (v dobrém), tak dceři vyhoví a napomáhá jí i v jejím rozjasnění se. Opět se zde na pomoc tradičně sjede část příbuzenstva, jen mi vadí, že z přechozí části ze z Iaga zde stal Jaga.“... celý text
— Kudík

Jsem ráda, že moje matka zemřela

„Autobiografie normálně téměř vůbec nečtu, a už vůbec ne o lidech, o kterých jsem v životě neslyšela. Nicméně i já jsem se nechala strhnout boomem, který se kolem knihy objevil. A jsem ráda, že jsem tak udělala. Velmi zajímavý a smutný příběh ženy, kterou silně poznamenal vztah s její matkou. Autorka si prošla mnoha životními zkouškami a otevřeně o nich vypráví, což musí být o to více těžké, když se jedná o slavnou osobnost. Rozhodně stojí za přečtení.“... celý text
— ElizPetrova

Můj muž král Karel IV.

„Mám ráda historické knihy o Karlu IV., bohužel tímto titulem jsem velmi zklamaná. Nic zásadního jako předchozí čtenáři jsem se nedozvěděla. Při čtení jsem se nudila a myšlenky utikaly jinam. Asi si budu muset vyhledat jinou knihu o Anně Svídnické.“... celý text
— Naďa2411

Nestoudný markýz Hartley

„Lady Alethea Vaughnová-Channingová, mladičká vdova, od svých cca 5ti let vídala markýze Hartleye Grevilla ve svých vidinách, a to až do té poslední smrtelné, kdy se rozhodla za ním vydat a varovat jej před jistou smrtí. Doprovází jí a pomáhá jí i její o pouhých 7let starší strýc baron Iago Vaughnon. Alethea tuší, že Hartleyemu bude osudová jeho nová milenka Claudette, s jejíž sestrou se zaplet její strýc Iago. Varování z počátku Hartley nebere vážně, ale informace od přátel, pracujících pro vládu a instinkt mu napoví, že by měl. Dále mu oči otevře i to, že mu Alethea pomůže nalézt tři roky nezvěstnou neteř a synovce. Když dojde k jejímu zranění, opět se sjedou Wherlockové a Vaughnové na pomoc. Že Hartley nemá šanci, je více než jasné.“... celý text
— Kudík

Mrtví kráčí po zemi

„"Tentokrát klienta beru pěkně odspoda. To, co se právě snaží roztáhnout křídla a odletět, je jeho spodní čelist. Evoluce ptáka trvá přece jenom dýl. Čelist dopadá na zem, jako kdyby chtěla něco říct. Mluví s přízvukem, kterej prostě nedávám." Ne, tohle není příručka o chiropraktikovi, kterýmu jeblo v kouli, tohle je nahláškovaná ultimátní zombie řež o jednom hustým týpkovi, co si hraje v postapokalyptickým světě na pořádně drsnýho Kovboje. I přes všudypřítomnej strach a hnus horší než v Las Vegas jsem se skoro celou knížku chechtala jak urvaná ze řetězu, protože "Zombie odpadaj jak holky na maturitním večírku. Sem tam i nohy rozhodí." Krom kulervoucích (a dalších částí těla rvoucích) hlášek je tu i místo na romantiku a trochu toho přemýšlivýho filozofování, kterýho je ale právě tak akorát, aby si čtenář na chvíli vydechl od všech těch rozprsklých mozků a rozpáraných vnitřností. Předposlední kapitola mi vyrazila dech a rozjitřila všechny emoce, takže jsem nakonec musela sbírat pod pohovkou zapadenou vlastní čelist. Ideální konec zombie románu, ne? Bylo to ulitmátní, akční, epický, plný emoce, mutantů a zvráceností, ale i lásky a tkový smutný melancholie. Prostě kdyby nastala zombie apokalypsa, chtěla bych jí procházet s Martinem Štefkem po boku.“... celý text
— Madla81

Spolubydlící

„Milý romantický příběh o dvou mladých lidech,kteří si jdou za svými sny a touhami. Jejich setkání bylo náhodné a spojila je hlavně láska k hudbě. Vztah byl tak trochu obráceně nejdřív svatba a pak teprv přišla láska. Nic originálního ani dechberoucího a hlavně vůbec jsem nepoznávala autorčin rukopis.“... celý text
— Jita160

Pokud se ještě setkáme

„Tentokrát to autorka chtěla napsat trochu jinak a myslím, že se jí to dokonale povedlo. Jen to chtělo od čtenáře přistoupit na její hravost. Proč by nemohl promluvit ubrousek, kráva či tyčinka? Copak se neumíme povznést nad takovou blbůstkou? Základ příběhu byl jasně daný - chemie vzájemné přitažlivosti má velkou sílu, zvlášť když přeroste v lásku. Peripetie vztahu jsme mohli sledovat. Já si chci přečíst oddechový příběh, a tak jsem ochoten přimhouřit nad některými věcmi oči. Kdybych chtěl řešit nějaký psychologicky těžký vztahový příběh, sáhl bych po jiné literatuře. Tady jsem se i pobavil s vědomím, že nemusím brát všechno tolik vážně, i když realita bývá úplně jiná.“... celý text
— Nermal

Vrány

„Smutný příběh o rodině, ve které malá holčina neměla vůbec štěstí na rodiče ... Barča byla svéráz, ale rozhodně nebyla její chyba jak se ve svém věku chovala... Knize bych jen malilinko vytknul pasáže kde nebylo potřeba delších ,,detailů,, a utnutý konec ... Knihu doporučuji - přečtena za 2 večery .... :-) Zůstává u mě doma v knihovně.“... celý text
— knihomol1985

Odejít na jih

„Odejít na jih je nádherně drásavým thrillerem z neotřelého prostředí Louisiany, který u mě osobně jen posiluje pozici Roberta R. McCammona jako jednoho z nejlepších vypravěčů, s jakými jsem měl tu čest se setkat. Naoko béčkový námět rozpracovává do překvapivě promyšlené šíře a román, který byl napsán jaksi natruc, v sobě skrývá nesmírně silné poselství. Má tah na branku, silné a neotřelé postavy, a drží se mnohem více při zemi než nadpřirozená Smrti před úsvitem. Ačkoli s autorem souzním v tom, že právě jeho předchozí kniha je lepší a rozhodně jde o životní dílo, Odejít na jih je taktéž výborným čtením, u kterého se poměrně obtížně hledá žánrová škatulka, do níž by zapadlo. A byť se mnohem méně vymyká a je přímočařejší, šlo o pohlcující zážitek, kterého se dočkáte u málokterého románu. Dojde na boj o život, nebývale lidské osudy postav, ale i tarantinovsky přepálenou akci jako vystřiženou z nějakého akčního bijáku. A taky je tu závěr, jenž vás dost možná dojme a ty citlivější povahy třeba i rozpláče. Další nádherná kniha, na kterou budu dlouho vzpomínat. Nemohu jinak, než ji doporučit všemi deseti…“... celý text
— Gustik5

Mimo obraz

„Hrozně jdem se na tento díl těšila. Zajímalo mě snad všechno. Kam se Tomáš Volf posunul, jestli jr v kontaktu s Evou Černou, jak je ona sama na tom v soukromí. Taky jsem si říkala, jestli se už Tomáš usadil třeba. Ale vzhledem k tomu, co mu přistane na stole není čas ztrácet čas. Skvěle vystavěno, stupňované napětí, uvěřitelný motiv i prostředí, ve kterém se pohybovali bylo velmi velmi zajímavé a nikdy by mě nenapadlo to takto propojit. Moc jsem si čtení užila a jen mě mrzí, že se s tím autor tak dělá, píše, maže, píše a já to přečtu za 4,5 hodiny“... celý text
— Kudlanka03

Tři Sekery

„Skvělý počin pro ty, co mají rádi detektivní zápletku a duchařinu.Knihu jsem si opravdu užila a autorcin popis krajiny, děje...prostě skvělá práce!“
— stojinek

Zlatá věž

„Skvělé. Celá série mě moc bavila, poslední díl snad nejvíc. Nejsem už dávno cílová skupina, takže ano, bylo to místy překombinované, nelogické nebo přitažené za vlasy. Ale bylo to současně mega čtivé, oddechové, veselé, plné akce a napětí a mě to prostě moc bavilo.“... celý text
— Tyna_Pav

Ostrov

„Opět velmi čtivé, napínavé a úderné. Autor psát umí, což už nám dokázal a stále to umí s postavami. Bohužel mi nicméně přišlo, že autor neví jak to ukončit. A není to poprvé, stejně jako minule zde autor celou knihu napíná a konec hrozně rychle odbyde a tak trochu vyšumí do prázdna.“... celý text
— Kapkaa

Pekelnice Hjó

„Hjó Hakai pochází z vesnice, na kterou právě byla seslána kletba. Hjó odcestuje se svým bratrem na ostrov Onogoró, kde spolu žijí lidé a bohové. Jelikož je Hjó pekelnicí, nejede na ostrov jen tak, ale chce získat lék na kletbu, která sužuje její vesnici a udělá pro to takřka cokoliv… Co když se ale něco trochu zvrtne a Hjó bude muset pátrat po jiných věcech, než je pouhý lék? Začala bych zpracováním knihy, protože to je neskutečná nádhera! Uvnitř knihy najdeme plno nádherných kreseb v manga stylu skoro na každé dvojstraně a příběhu to dodává neskutečný šmrnc. Obálka na mě možná trošku působí více čínsky než japonsky, ale to je jen maličkost. Uvnitř najdeme i některé nepřeložené japonské kanji znaky a celkové zpracování je vážně famózní. Uvnitř knihy je opravdu hodně postav, nalezneme zde i různé zvláštní praktiky a nechutné scénky (kusy střeva, krev atd.). Začátek jsem četla asi třikrát, než jsem se do příběhu vůbec dostala, ale nakonec jsem se začetla a spolu v kombinaci s manga obrázky jsem si knihu užila. Možná bych Pekelnici Hjó nazvala takovou YA fantasy detektivkou, protože zde hlavní hrdinka vyšetřuje záhadnou vraždu. Bylo to zvláštní, složitý a možná spíš pro trochu starší čtenáře, než nakladatel uvádí. Hodnocení: 4,5/5 ~ za tuto krásku moc děkuji @humbook_blogeri @humbook #spoluprace“... celý text
— blondiebooktalk

Gothikana

„Za překlad Nikdyvíce bych někomu nejradši utrhla hlavu! Myslím, že jsme se dost poučili u Rowana/Jeřába, že doslovný překlad není vždy dobrý překlad.. a to, že se "opanovala" jsem četla tolikrát, až to nebylo hezký a určitě by šlo vymyslet něco vhodnejšího, kdyby se někdo trošku víc snažil..takže překlad nebyl uplně nejsilnější stránka této knihy... Co se týče příběhu, na knihu jsem se neskutečně těšila, ale žádný extra boom v mé hlavě nenastal, Corvině s Vadem jsem tu lásku začala veřit skoro až na konci knihy, zápletka byla skvělá, ale mám trochu víc otázek než odpovědí, tudíž bych klidně uvítala druhý díl. A jak tu někdo zmiňoval přehršel sexualních scén.. tak za mne jich bylo po skrovnu a nic extra peprnýho u čeho bych se musela červenat, takže kdo má v tomhle žánru načteno vůbec ho to neurazí :-) Celkově byla knížka fajn, měla přesně tu správnou gothickou atmosféru, ale měla jsem větší očekávání. Na autorku však nezanevřu a doufám, že v češtině vyjde i Predátor.“... celý text
— Dizzy3