Nejnovější komentáře
Přes práh
„Poslechnuto na Českém rozhlase v podání Kláry Suché. Milé, odpočinkové čtení. Příběh stárnoucí, osamělého, mrzoutského muže a malé neodbytné holčičky, sršící neustále velkou energií. Příběh vzdáleně připomíná knihu Muž jménem Ove.“... celý text
— Anavi8912
Sacculina
„Knížečka kapesního formátu a kolik se do ní vejde. Asi tolik, kolik do hlubokého oceánu všemožných příšer. Sacculina bavila. Prostředí, ze kterého jen tak není úniku, bolestivé vzpomínky, před kterými se také těžce utíká, pár postav na malé lodi a do toho hrozba, která postupně narůstá olbřímích rozměrů. Skvělé kombo.“... celý text
— Shaxx
Zamilovaný muž
„To nám to všechno pěkně dopadlo.
Milé oddechové počteníčko. Já jsem spokojená.“
— Ivanka83
„Další skvělé odhalení. Harry, jen tak dál.“
— Ivanka83
Chlípná chapadla
„Mellick prostě nezklame. Romantika mellickovského typu (i když jedna scéna byla až nečekaně kýčovitě přeslazená, možná záměrně), skvělé postavy, oblíbila jsem si lamií dvojku, ty by si zasloužily vlastní příběh (pokud už ho tedy nenapsal). Solidně vyvážený mix zábavy, bizáru, bizarního sexu, akce a napětí, přečetla jsem na jeden zátah. Nechybí ani skvělej komiks na závěr. Díky Carcoso, že Mellicka vydáváte.“... celý text
— Shaxx
Fotograf z Osvětimi
„Knihu jsem si vytáhla v rámci TBR čtení a musím říct, že souhlasím s komentářem od jejda.majda.
Taky jsem už totiž přehlcená knihami z koncentračních táborů a války celkové, jediné "plus", dá-li se to tak říci, bylo to, že Brasse se měl v táboře vlastně "královsky" (bože, je to tak kruté! Ale vzhledem k tomu, co za odpornosti se tam všude dělo.. dejme tomu..).
Možná, ale opravdu možná, by si kniha, nebo celkový život v táboře z tohoto pohledu, zasloužilo více stránek (uvítala bych asi i více fotek, ačkoliv se mi z nich svíralo srdce, při vzpomínce na konkrétní případ..), ale..
Kniha se četla dobře. Kapitoly byly krátké. 4 roky uplynuly jako voda..“... celý text
— JointlieKat94
Před sebou neutečeš
„Když jsem zjistil, že existuje pokračování knihy Chlapec v pruhovaném pyžamu, tak jsem vůbec neváhal a rovnou jsem se pustil do čtení. Tentokráte příběh není psán z pohledu malého dítěte, takže není tak naivní, ale na emotivnosti a autetičnosti to vůbec neubírá. Kniha se četla skvěle a poválečné téma mi vlastně nevadilo.“... celý text
— dpxcz
Lokaj a já
„Dlouho jsem si nepřečetla historický román a jsem ráda, že jsem sáhla zrovna po této knize.
Příběh Frances a Lucase mě moc bavil. Těším se na dalšího gentlemana z klubu lokajů.“... celý text
— Ivanka83
Třpytivá
„Po přečtení Pozlacené jsem si říkala, že stačilo, tohle není můj šálek čehokoli, ale nakonec mi to nedalo a podlehla jsem tlaku internetu. A musím souhlasit, že Třpytivá je mnohem, mnohem lepší a hlavně bez otravného popisovaní kdejakého stromu či šišky asi tak o milion procent čtivější. Co mě otravovalo, byly zdržovací kapitoly královny Maliny, ačkoli chápu jejich důvod. Každopádně náznak, že v některém z dalších dílů budou mít nejspíš svoji pointu, mě moc nepotěšil, oběť nebo ne, Midasova právoplatná choť mě těžce nebaví, jakkoli trochu empatie ze mě vydolovala. Na chvilku. Pokud jde o Auren, tak ta mě svojí tupou oddaností Midasovi iritovala natolik, že když se k ní ten tři tečky zachoval tak, jak se zachoval, lítost ze mě nevykřesala. Ale to nejspíš svědčí o tom, jak dobře to je napsané. A jelikož kniha končí snad ještě větším clifhangárem než první díl, tak je jasné, že než vyjde ten další, nejspíš mi praskne cévka. Každopádně s čistým svědomím doporučuju.“... celý text
— LenkaStr
Hitler. (I. díl), 1889-1936: Hybris
„Na stará kolena doháním resty a tak jsem se pustil do životopisu Adolfa Hitlera. Zatím jsem žádný nečetl a upřímně řečeno mi vždycky vrtalo hlavou, jak se mohl tenhle nenápadný človíček za tak krátkou dobu dostat až tam, kam se dostal. Jestli máte chuť se o tom ledacos dozvědět, bude tahle opravdu podrobná a informacemi nabitá kniha zajímavá i pro vás. Je to dobře napsané a přestože vás budou brzdit stovky poznámek pod čarou, dobře se to i čte.
Hybris je hlavně o té cestě k moci, a je to místy až děsivé čtení. Jak málo stačilo, aby se z potůčku stala řeka, která zatopí celou Evropu, jak neuvěřitelně rychle se to seběhlo. Vždyť ještě když se stal Hitler v roce 1933 kancléřem, měla NSDAP jen okolo 30% voličských hlasů. Kancléřem se stal vlastně jen proto, že jeho političtí konkurenti nepochybovali o tom, že se jim ho podaří využít pro svoje vlastní cíle. A do měsíce poté se rušily občanské svobody, do dvou měsíců se rušily odbory a do půl roku už nebyla v Německu legální žádná politická strana kromě NSDAP. A pak se začaly otevírat první koncentrační tábory.
Takže pozor na hnutí, co jsou pravicová i levicová, to podle toho co se jim zrovna hodí, a která mají v čele velkého šéfa, který všechno řídí. Abychom si náhodou nezvolili něco, co nechceme a pak už nebylo pozdě.
A já jdu na Nemesis.“... celý text
— Finn69
Můj tajný život
„Nic jsem od knížky nečekala. Vadily mi kapitoly,které různě přeskakovaly a opakovaly se a ve kterých jsem se nevyznala.
Pouze jsem se dozvěděla, že je úžasná, nenahraditelná, nejkrásnější a nikdo není lepší než ona.
Pokud už bude ve věku, kdy na luxusní společnici nebude stačit, tak napíše knížku, aby se jí zvýšila životní úroveň.
Kdysi jsem potkala dívku velmi nóbl oblečenou, ale bylo na ní hned poznat, že je to luxusní prostitutka. Zajímalo by mě, jak chodí oblékaná Lucie ve skutečnosti, aby na ní nebylo poznat, čím se živí.“... celý text
— archivářka115
Horké vafle a ušité sny
„Oba díly "Vaflí" se mi moc líbily. Mohu říci, že jsem k nim pristupovala jako k odpočinkovému čtení pro ženy. Byla jsem mile překvapena, když jsem našla v příběhu mnohem víc. Psychologii, skutečný život, navíc severskou atmosféru, která z řádků sálala a působila velmi autenticky. Opravdu se těším na další knížky autorky, budou-li vydána v češtině.“... celý text
— pinussilv
Winterbergova poslední cesta
„Díky poslechu audioknihy jsem se dobře bavila a poznala mnoho míst, mnoho historických událostí, jež se k těmto místům váží, a také zajímavý životní příběh obou hrdinů, vydávajících se na poslední cestu. A hlavně šlo o cestu vlakem, cestu, která očišťuje a smiřuje. Velmi zajímavá kniha svým námětem i stylem.“... celý text
— ujira
Síť přízraků
„Další parádní kousek ze série Kladivo na čaroděje. Ty nápady, co autor má, stojí za to. Kdosi sbírá svitky s mocnými kouzly a ve středu dění se ocitne Klaudie, když zachraňuje malou dceru své známé. Samozřejmě na záchraně se podílejí všichni členové týmu. Vincencovu podobu asi dlouho nedostanu z hlavy! :-)))“... celý text
— Maud22
Trůnu předurčená
„Moc pěkná fantasy, na kterou jsem se moc těšila. Jedná se o pokračování prvního dílů, kdy druhé z dvojčat (vlastně prvorozená) propadne do říše stínu. Reda je celá bez sebe a snaží se sestře co nejrychleji pomoct, aby se dostala zase zpátky na zem. Nei mezitím bojuje se svými vnitřními démony a k ruce má Solmira, kterého nenávidí za to co se stalo. Postupně ji, ale monstra a bohové lezou do hlavy a ona zjišťuje, že kdyby nebyla tak přesvědčená o své pravdě, tak se nic z toho nemuselo stát a mohla si žít svůj královský sen. Popis říše stínů byl hrůzostrašný, tak jako proměna Solmira a Nei v monstra...“... celý text
— crazyslunicko
Zmizení Astrid Bricardové
„Tady netřeba zdlouhavý komentář.Skvele.Řadím vedle knihy Skříň plná Diora na první místo.A už se těším na další autorciny knihy.“
— Paja1709
Jirkova zázračná medicína
„Tohle bylo za mne "velký špatný". Jednu hvězdu dávám za místy trochu humorné situace. Ale tuto Dahlovku už dětem číst nebudu, neboť je naprosto nevýchovná. Jednaní hlavního hrdiny může navádět děti k "pokusům" na babičkách. Těch bychom si měli vážit a respektovat je, i když nemusí být vždy úplně nejpříjemnější.
A jezdit s dítětem (nebo babičkou) do nemocnice s otravou po požití "zázračné medicíny" se mi taky zrovna nechce.
Kde jsou nějaké pozitivní postavy?
Babička je nepříjemná, otci jde jen o peníze, matka je nakonec ráda, že její matka "zemřela"?
Toto fakt už více ne...“... celý text
— Vituss
Půlnoční knihovna
„Začátek knihy se mi moc nelíbil. A konec mi byl jasný od první třetiny knížky, ale po polovině už se mi začala knížka velice líbit a konec byl moc dobrý :)“
— Dave799
Cesta (ne)mocné Londýňanky: Alchymie metamorfózy
„Juliet mě moc baví! Jak svým pestrým a dobrodružným životem s velkou hloubkou, tak i způsobem psaní - dovedla mě, opět, zaujmout, a kniha se tak četla skoro sama. Druhá kniha autorky je rozšířením jejího příběhu - jak před, tak po epizodách z Lat. Ameriky sepsaných v knize Myslet srdcem. Obdivuju Julietinu upřímnost a otevřenost a samozřejmě i její neskutečný život, který by mnohým vydal na 10... A přitom je ještě tak mladá. Našla jsem si tam mnohé inspirace a podněty k zamyšlení, kniha je pro mě i jistým způsobem nakopávací. Ráda se k ní někdy vrátím, když to vyjde.“... celý text
— Varvara
Vraždy v Canterbury
„Výrazně lepší než předchozí díl. Překlad přesto místy trochu "drhne". I zde závěr překotný, ale na rozdíl od předchozího druhého dílu nepůsobí odbytě. Ten závěrečný zvrat je také z mého hlediska uvěřitelný. Takže s přimhouřením oka 5 hvězdiček.“... celý text
— sarkafarka1900
Rosamunda
„I když nejsem zastánce historických románů tak knihy od Bertrice Small mám docela ráda. Zajímavý příběh, únik od reality a odpočinková četba. Úkol kniha splnila.“... celý text
— Rapeh
Sestřičky
„Líbí se mi!
Určitě půjdu do dalších dílů. Tři dívky, tři osudy, tři odlišná rodinná zázemí. Čtivé, smutné i humorné. Těžký život budoucích sestřiček je psán jemněji. Spíše pro ženské čtenářky.“... celý text
— lucakuca
Pekárna v Brooklynu
„Moc hezky pribeh, od zacatku jsem si teda myslela, ze ten vyvoleny bude Todd, ale velmi ctive a tak sladke, az se mi z toho kazily zuby ;)))))“
— gattousti
Nikdo není sám
„Skvěle napsaná kniha. Vtáhla mě do děje, občas jsem v určitých situacích viděla vlastní rodinu. I když musím přiznat , že na mě působila až moc depresivně. Knihu jsem začala čist po smrti mé maminky aniž bych tušila, že v knize Veronice také zemře matka. Když jsem došla k úmrtí matky, tak jsem chtěla knihu odložit, bylo mi z toho pořád dost smutno. Ale dala jsem to a jsem ráda. Veroničiny vzpomínky na matku mi připomínali tu moji a já si ji při čtení připomínala. I ten konec byl podle mého očekávání.“... celý text
— danielavachova
Píseň přežití
„Píseň přežití by v pohodě fungovala jako povídka. Tady byl obsah zbytečně roztažený na 288 stran. Hlavní hrdinka Ramola je docela nudný patron, bavila mě víc postava Natalie. Ani nemůžu říct, že by šlo o příběh přátelství, protože dynamika vztahu Ramola s Natalií vypadá jak dvě známé, co se občas potkají v hypermarketu a kynou si na pozdrav, moc jsem to autorovi nežrala. Téma epidemie tady hraje druhé housle, spíš je příběh soustředěný na závod s časem, který Ramola s Natalií nedobrovolně absolvují, ale jak píšu, jejich přátelství mi nepřišlo přesvědčivé.
Celkově mám z knihy rozpačité pocity, hodnotím jako průměr, nicméně od autora ještě něco zkusím.“... celý text
— Shaxx
Filuta
„Trvalo mi chvíli, než jsem se začetl. Bylo to dobrý, ale nějak jako by tomu něco chybělo. Nakonec mne to ale bavilo velice. Jasně, je to pohádka, je to fantasy, takže si trochu hrajeme. Ale s tím přece u fantasy a u Pratchetta počítáme, ne?“... celý text
— Maraiser
Bál šílených žen
„Veľmi zaujímavé spojenie dvoch úplne odlišných svetov - parížskej smotánky a nemocnice pre choromyseľné. Príbeh s niekoľkými reálnymi postavami tiež ukazuje, ako sa formovala medicína na konci 19. storočia.
"Sny sú nebezpečné. Hlavne keď závisia od niekoho iného."
"Spánek jí umožňuje přestat se zabývat tím, co bylo, a neznepokojovat se tím, co bude."“... celý text
— Leyla
Pravda, nebo lež
„strhující příběh,při kterém vám až běhá mráz po zádech.Málo pravděpodobné,ale úžasné čtení,od kterého se nemůžete odtrhnout a s koncem knihy si musíte položit otázku"pravda nebo lež"Skvěle vystižený název knihy.“... celý text
— jirina3500
Na dně Temné řeky
„Kniha byla čtivá, více dějových linií, bavilo mě to.“
— SimonaP
Pod hladinou
„Zdlouhavé, hrozně zdlouhavé. Tuto autorku mám ráda, je to pro mě oddychové čtení na jeden večer. Tentokrát jsem knihu četla několik dní. Děj se až moc často opakoval, mrtvých tam bylo snad milion, a jak někdo napsal přede mnou - ke konci jsem si připadala jak v béčkovém filmu. Kdyby kniha byla kratší, byla by to bomba.“... celý text
— 01evik