20 knižních rozhovorů s předními českými lékaři
novinky
PR článek, 08.12.2024
Barbara Nesvadbová: BÍLÝ PLÁŠŤ
Bílý plášť je inspirativní kniha rozhovorů na téma nemocí a obtíží, které vede Barbara Nesvadbová s těmi nejlepšími odborníky ve svém oboru, jako jsou např. prof. Robert Lischke, doc. Jiří Kříž, prof. Michal Miovský a další.
Nemocí se člověk učí. O své vlastní moci, o okolí, o možnostech. A ty jsou vždy. Věřte, že i v té nejhorší možné myslitelné situaci vždy existuje cesta. Vždy, opravdu vždy jsou okolo lidé, kteří vás nenechají padnout, kteří pomohou.
Proto vznikl Bílý plášť – protože nikdo není na světě sám.
Rozhovory Barbaře Nesvadbové poskytli: Prof. Michal Miovský (adiktolog)* Doc. Jiří Křiž (ortoped) * Prof. Robert Lischke (hrudní chirurg) * Prof. Tomáš Kašpárek (psychiatr) * Prof. Michal Vráblík (internista) * Prof. Roman Zachoval (urolog) * Doc. Ondrej Šimetka (porodník) * Prof. Petra Tesařová (onkoložka) * Doc. Marek Mechl (radiolog) * Prof. Tomáš Kozák (hematolog) * Doc. Ilja Tachecí (gastroenterolog) * Prof. Hana Papežová (psychiatr) * MUDr. Vladimír Dvořák (gynekolog) * Prof. Milan Brázdil (neurolog) * Prof. Martin Prázný (diabetolog) * Prof. David Cibula (onkogynekolog) * MUDr. Marta Sobotková (alergoložka) * Prof. Martin Haluzík (obezitolog) * MUDr. Ladislav Kabelka (paliatr a geriatr) * Prof. Roman Chlíbek (vakcinolog)
Ukázka z knihy
(z rozhovoru s adiktologem prof. Michalem Miovským):
Alkohol norma není. Jen z něho normu děláme.
Je v Česku norma dát si každý večer třeba jen skleničku vína? Podle adiktologa prof. Michala Miovského každodenní popíjení norma není, ačkoli si z něho normu děláme. Kde leží tenká hranice mezi neškodným popíjením a alkoholismem? Jak v běžném životě najít ten správný balanc? V populaci jsou jedinci, kteří i když dělají věc, která je vysoce riziková, tak mají kliku. Protože třeba měli jinou startovací pozici. Ne každý, kdo jde snowboardovat do lavinového pole, je zasypán lavinou. S alkoholem je to ještě o něco složitější.
Jak velkou šanci mám, když jsem z rodiny alkoholiků, že také začnu pít?
Velmi vysokou. Výrazně vyšší než někdo, kdo v rodině žádného alkoholika nemá.
I protože jsem to viděla, i protože tam je ten propis?
Děkuji za nahrávku. Jede to po obou dvou liniích. To znamená, je to jak směrem k té genetice a epigenetice, tak současně do té epigenetiky patří i rodinné prostředí. Roli tedy hrají psychologické sociální faktory. A děti z rodin, kde jeden nebo oba rodiče měli problém s alkoholem, mají opravdu ztížený start. Protože ta zátěž nespočívá jenom v genetické linii, ale spočívá například i v tom, že specifické výchovné vzorce a specifické propisování tohoto fenoménu do výchovných vzorců je velmi významný rizikový faktor.
To je jasné. A já se ani nebudu ptát, kolik je moc, protože to záleží asi na každém jednotlivci. Nicméně, jak mohu detekovat, že mi začíná nějaký problém? Poznám to podle toho, že si třeba řeknu, dám si v uvozovkách suchý únor, nebo to může být suchý prosinec, ale nedokážu to? Nebo je to podle toho, že moje libido je tak navyklé na nějakou dávku alkoholu? Protože já skutečně velice často cestuji, a to převážně s ženami, s kamarádkami, a je to velmi rozdílné. Některá se opije po dvou skleničkách a některá skutečně vydrží dvě lahve vína. A čím to vlastně je? Jsou to játra, že to špatně spalují, nebo to už je nějaký návyk na alkohol?
Tak u dámy vydržet dvě lahve vína už pravděpodobně bude znamenat, že má velmi vysokou toleranci. Pití takové dámy už je poměrně dost daleko z hlediska toho, čemu říkáme pijácká kariéra. A je-li ta tolerance už takto vysoká a po těch dvou lahvích vína je bez velkých problémů schopná celkem normálního fungování, tak to znamená, že už svoje odpito má.
A pak už je to takový Rok ďábla v praxi, tam záleží, jak vysoký ten kopec bude, protože ta tolerance se v nějaké chvíli láme. A současně se začínají objevovat nějaké jiné komplikace.
Může to být ztráta kontroly a mohou se začít objevovat méně zodpovědné projevy typu odřízení auta, odvezení vnoučat a potom nadýchání. A pak řešení, jestli jeden a půl promile nebo dvě promile je zbytkový alkohol. Tak to se týká našeho oboru.
Anebo se po čtyřicítce či spíše specificky po padesátce mohou objevit první problémy, což si lidé moc nepřipouštějí, protože toto už opravdu znamená něco mít odpito, které mohou být už trošičku vážnějšího ražení a které souvisí s mnoha lety vysokého přijímání alkoholu. Kritickým parametrem je skutečně množství etanolu denně.
Po padesátce se můžeme bavit například o diabetu druhého typu, který získáváme v průběhu života, nebo o problémech s játry. Ve chvíli, kdy vám na interně udělají jaterní vyšetření, už tam něco bývá. Začínají se objevovat i takové diagnózy, které by lidé čekali málo. V souvislosti s karcinomem se v minulosti nevědělo o tak silné vazbě na etanol, například u karcinomu prsu, to je poměrně novinka.
A samozřejmě linie, kudy alkohol prochází, to znamená od úst až na konec trávicího ústrojí, tak to jsou místa, kde do toho všechny tyto typy karcinomů spadají. A když si vzpomeneme na některé diskuze v médiích okolo některých prominentů, tak i například polyneuropatie.
V momentě, kdy se začnou zřetězovat tahle vážná onemocnění, výskyt jaterních problémů, polyneuropatie, diabetes, je najednou zřejmé, v jakém podílu se na těchto onemocněních alkohol podílel. A můžete si odpovědět na otázku, jak moc se těch 20, 30, 40 let pití vlastně projevilo na zdraví.
Za což si člověk může sám, ve své podstatě.
Samozřejmě. Ale pořád platí, co jste zmínila před chvílí, že k těmto onemocněním máme také různé dispozice a ono se to všechno zřetězuje.
Barbara Nesvadbová (*1975)
Barbara se narodila v rodině dvou lékařů, psychiatrů. Otec Josef byl zároveň autorem sci-fi.
Od studií na Univerzitě Karlově, Fakultě sociálních věd, působila jako šéfredaktorka mnoha časopisů – např. Xantypa, Playboy, Harpers Bazaar.
Je autorkou deseti beletristických knih, dvou knih pohádkových a jedné o módě (Síla stylu). Dvě knihy byly zfilmovány (Pohádkář – Vladimír Michálek, Bestiář – Irena Pavlásková), z čtyř vznikly divadelní hry (Laskonky, Bestiář, Garpíškoviny, aneb Bibi a čtyři kočky, Lásky/Plné večery). Podle všech knih vznikly audioknihy a zároveň literární pásma na Českém rozhlasu. Publikuje také knihy rozhovorů - Povídání s Annou Hogenovou, Hovory s doktory, Hovory s terapeuty. Na www.datarun.cz jsou ke shlédnutí dva podcasty, pacientský Bílý plášť a rozhovory s filosofy, duchovními a sociology - Soireé.
Je aktivním členkou Etincelle, společnosti, která zaměstnává na dvě stě klientů s mentálním a kombinovaným handicapem, zakladatelkou nadačního fondu Be Charity, který se stará o děti po těžké nemoci či úrazu, financuje precedentální operační zákroky v nemocnicích a podporuje nákupy nedostatkových přístrojů pro české nemocnice a hospicy. Be Charity rozděluje sto procent finančních prostředků z akcí mezi potřebné. Barbara je dále patronkou Unicef, ambasadorkou Giving Tuesday, cen SDG v rámci rovných příležitostí a členkou Inspire Impact.
V rámci filantropie navrhuje kolekce bot (Novesta), oblečení (Bibloo), doplňků (Tonak, Preciosa), vždy s konkrétním cílem a principem, že sto procent zisku se rozdělí mezi postižené.
Žije s dcerou, maminkou a jedenácti zvířaty v Měchenicích u Prahy.
Barbara Nesvadbová: Bílý plášť, vydává nakladatelství Universum, 288 stran, doporučená cena 399 Kč
Knihu můžete koupit zde
Bílý plášť
Barbara Nesvadbová
Bílá plášť je inspirativní kniha rozhovorů na téma nemocí a obtíží, které vede Barbara Nesvadbová s těmi nejlepšími odborníky ve svém oboru. Nemocí se člověk učí. O své vlastní moci, o okolí, o možnostech. A ty jsou vždy. Věřte, ž... více