29. ročník Literární ceny Knižního klubu zná vítěze!
novinky
05.09.2024 / Dan
Jiří Benjamín Mayer: ZÁVOJNATKY
Román popisuje život kluka z dětského domova, který měl vlastně velké štěstí – dostal se do pěstounské rodiny, kde se naučil lásce.
Pravda, zpočátku Ferda miluje víc zvířata a realita je pro něj stále noční můrou. Schovává se ve vlastním světě příběhů, kde může být někým jiným, klidně i dívkou. Rád se doma převléká do šatiček, ovšem operací si jistý není. Ve škole kvůli své jinakosti zažívá šikanu. Pak se ale objeví o pár let starší Jakub. Jejich kamarádství se postupně proměňuje v křehký, avšak hluboký partnerský vztah, který přečká mnohé karamboly, včetně Ferdových experimentů s opačným pohlavím.
Závojnatky můžeme číst jako intimní zpověď i milostný román, s nadhledem i humorem podaný příběh o odkládání závojů, jímž se lidé propracovávají k vlastní identitě.
Ukázka z knihy:
Pravda.
Pravda je, že jsem si celej život něco vymýšlel, ale říkal vždycky jen PRAVDU. O vlastním světě, kterej nikdo nemohl vidět, protože každýho zajímá jen to nudný, trapný, prostě to, co se píše do životopisu, do rodnýho listu, do zdravotní karty, do žákovský knížky, na nákupní seznam. Nikdo není zvědavej na to, co je podstatný. Hlavně že se všichni zaklínaj populární formulkou – jsem autentický.
Mám-li to zhodnotit, řekl bych, že já jsem sám sebou. Asi až moc. A součástí mojí osobnosti byla vždycky spousta dalších osobností. Nechápal jsem, jak někomu může stačit jen jedna. Osobnost, role, identita… nazvěme to, jak chcete. Existuje dokonce výraz pro „lidi jako jsem já“, ale ten tu používat nebudu. Stává se z něj totiž sprostý slovo.
Lidská duše je jako dům. Obsahuje plno místností a ty je všechny objevuješ. Nebojíš se otevřít žádné dveře, prozkoumat to místo od sklepa po půdu, zatímco většina obyčejných lidí stráví svůj život zavřená na hajzlu.
To prosím pěkně pravil jeden velice moudrý muž. A nebyl to ani Paulo Coelho, ani dalajláma. Slibuju, že ho v pravý čas uvedu na scénu, ale teď budu ještě nějakou dobu sebestředně rozprávět sám o sobě. To kvůli tomu, že jsem nikdy nechodil na kurz kreativního psaní, jen k doktorce Lence Ptáčkové, dětské psycholožce. A ta horovala pro deníky.
Tvrdila, že zápisník myšlenek a denních aktivit je v každém věku skvělá pomůcka k seberozvoji. Nikdy jsem mu nepřišel na chuť. Myslím seberozvoji – deník jsem vzal později na milost. Seberozvoj, ten nakonec vzal na milost mě, a tak vám tu teď můžu vykládat, jak se ze mě stal dospělý, ehm, muž. Ale ten deník si musím vzít k ruce.
Když tě baví psaní, tohle by se ti mohlo líbit.
Povídala Lenka. No nevím. Daleko víc než nucené reporty ze školy mě vždycky uspokojovalo… řekněme pokoušet se tu paní zas a znovu obalamutit.
Takže jsem si občas něco málo přikrášlil nebo rovnou vybájil a bavil se tím, jak paní psycholožka neumí odhalit sádrový odlitek v košíku pravých vajec. Občas jsem jí tam vložil i nějakou velikonoční kraslici a čekal, jestli ji objeví. Na to byla expert mamka. Většinou vyčmuchala všechno, co nebylo poctivé domácí vejce, ale kupodivu mě nikdy netrestala. Věděla, že realitu od fantazie neodděluju jako žloutek od bílku. A možná nějak vytušila, že bych se tím fabulováním mohl jednou živit, daleko spíš než omeletami. No jo, mami. Jenže já jsem hnilička. Neopeřený kuře, co se bojí vylízt z vlastní skořápky
Jiří Benjamín Mayer (*1986)
Mileniál, Kozoroh, romantický cynik. Od malička si vymýšlel vlastní světy, o kterých rád psal, ale málokomu o nich četl. V rodném Děčíně vystudoval Střední zemědělskou školu A. E. Komerse, kam ho zavedla láska ke zvířatům. Láska k literatuře a češtině ho pak přivedla na katedru bohemistiky při Pedagogické fakultě UJEP. Řízením osudu neskončil na Akademii věd, ale bez titulu zamířil do Prahy, kde se věnoval několika zajímavým profesím. Coby knihkupec v Luxoru si dodal odvahy a po dvaceti letech váhání vykročil vstříc svému snu – stát se publikujícím autorem. Za svůj debutový román Závojnatky získal roku 2024 Literární cenu Knižního klubu.
Literární cena Knižního klubu je v mnoha ohledech jedinečná. Nezaměřuje se na již publikované práce, jak bývá obvyklé, ale vybrané původní rukopisy proměňuje v knihy, od svého vzniku v roce 1995 cíleně podporuje domácí tvůrce a rozvoj kvalitní české literatury. Díla vydaná díky Literární ceně Knižního klubu dosahují literárních i komerčních úspěchů. Například romány Děvčátko, rozdělej ohníček Martina Šmause a Zvuk slunečních hodin Hany Andronikové získaly ocenění Magnesia Litera v kategorii Objev roku. Tapetář Emy Labudové byl na tuto cenu nominován.
Více se dozvíte na webu www.lckk.cz
Jiří B. Mayer: Závojnatky, vydává Knižní klub, 472 stran, doporučená cena 499 Kč.
Koupit knihu můžete zde
Závojnatky
Jiří Benjamín Mayer
Román popisuje život kluka z dětského domova, který měl vlastně velké štěstí – dostal se do pěstounské rodiny, kde se naučil lásce. Pravda, zpočátku Ferda miluje víc zvířata a realita je pro něj stále noční můrou. Schovává se ve v... více