Co dokáže žena, kterou nic nezastaví...?
novinky
PR článek, včera
Daniela Nacházelová: KRAJINA TĚLA
Zpověď ženy, která prožívá několik osudových okamžiků najednou: snaží se překonat samu sebe v extrémních podmínkách, ale tragická láska ji téměř srazí na kolena.
Žena a hory, muži a moderní výtvarné umění.
Jde o soudobý román o partnerských vztazích, akcentující aktuální témata postmoderní doby, v neposlední řadě i téma ženské sexuality a postavení žen v české společnosti. Cesta americkou divočinou je zároveň poutí do hlubin vlastní paměti.
Knihu doplňují fotografie Alžběty Jungrové.
Ukázka z knihy
Nevím, proč jsem si na naše první setkání vzpomněla zrovna teď. Vidím tě v dálce před sebou, jak uhýbáš ze stezky doprava a míříš k malému jezírku s několika málo stromy podél. Mohli jsme od poslední pauzy ujít jen něco přes kilometr, proto jsem nevěděla, proč nepokračuješ po stezce dál, níž, směrem k údolí. Šels kupředu a já tě velmi pomalým krokem následovala. Hlava mi třeštila bolestí. Jakýkoli pohyb bolel. Nechtěla jsem už dál! Poznals to, proto jsi pro dnešní den změnil plány. Věděls, že třicet kilometrů první den nezvládnu. Musíme přespat tady, pod průsmykem, a doufat, že mi zítra bude líp. Tos mi říkal starostlivým hlasem, když jsem k tobě konečně přišla. Shodila jsem ze zad krosnu a sedla si na kámen. Jen jsem seděla a apaticky se dívala před sebe. Bylo mi všechno jedno. Na ničem mi nezáleželo. Chtěla jsem jen sedět a dívat se doblba. Nepřemýšlet. Nebýt.
Tys mezitím rozložil a postavil stan. Zajistil jsi ho kolíky, na které jsi dal menší kameny. Kameny měly stan zatěžkat, protože jsme stanovali na kamenité plošině. Když byl stan hotový, vzal jsi z mé krosny spacák a podložku, připravils mi lůžko, dals mi do dlaně dva brufeny spolu se dvěma melatoniny a poslals mě spát. Neměla jsem sílu se na tebe ani podívat. Po tvářích mi stékaly slzy, protože jsem věděla, jaké úsilí jsi věnoval přípravě na cestu divočinou. Posledních šest měsíců jsi připravoval program, který já nejsem schopna zvládnout. Uklidňovals mě, že to bude dobré, ať brzy usnu a ráno uvidíme. Víc si nepamatuji. Prášky zabraly.
Prudce jsem se probudila, protože jsem měla pocit, že na mě něco padá. Zvenčí přicházely děsivé zvuky. Úpění stromů a naříkání vichřice. Meluzína se rychle a zuřivě proháněla po planině. Měla jsem pocit, že jsem ve výšce patnáct tisíc metrů nad mořem, že letím v otevřeném letadle a cítím, jak mě vítr chce vysát ven a vyhodit z letadla. Přišlo mi absurdní, že nás od vichřice dělí jen tenká vrstva stanu. Tohle nemůžeme přežít! Ležela jsem na zádech a třásla se strachy, přesto jsem tě nechtěla probudit. Ležels na boku a pravidelně jsi oddychoval. Nedokázala jsem pochopit, jak můžeš klidně spát uprostřed nebezpečné divočiny.
Daniela Nacházelová je bývalá vrcholová veslařka, spisovatelka, publicistka, podnikatelka a budoucí sportovní diplomatka. Studovala čtyři vysoké školy, dvě z nich dokončila.
První knihu, monografii sochaře Josefa Klimeše Sochař z Vysočiny napsala a vydala v jednadvaceti letech. Další knihy následovaly až po konci její závodní kariéry. Nejprve psala rozhovory a reportáže pro placené online médium 067.cz.
Jejím mentorem byl vědecký novinář Petr Koubský. Později napsala a vydala rozhovory v angličtině z veslařského prostředí Womens Voices in Rowing (2020) a Hidden Voices in Rowing (2022).
Román Krajina těla je jejím beletristickým debutem.
Daniela Nacházelová: Krajina těla, fotografie Alžběta Jungrová, vydává nakladatelství Ikar, 256 stran, doporučená cena 349 Kč
Knihu můžete koupit zde
Krajina těla
Daniela Nacházelová
Zpověď ženy, která prožívá několik osudových okamžiků najednou: snaží se překonat samu sebe v extrémních podmínkách, ale tragická láska ji téměř srazí na kolena. Žena a hory, muži a moderní výtvarné umění. Jde o soudobý román o pa... více