Franck Thilliez: Všechny otevřené dveře je potřeba zase dokonale pozavírat

novinky

/ Dan
Franck Thilliez: Všechny otevřené dveře je potřeba zase dokonale pozavírat

Databázi knih poskytl exkluzivní rozhovor jeden z nejčtenějších francouzských spisovatelů, Franck Thilliez. Slibovaný rozhovor je tady, a já jsem přesvědčený, že čekání se vyplatilo.
Těším se na vaše komentáře...





Jaká kniha rozhodla o tom, že sám začnete psát příběhy?
Knihu, která by rozhodla, nemám, ale jistě mě nějaké ovlivnily. Už odmalička mě přitahovaly příběhy s nějakou záhadou (projevovala se tak vědecká stránka mé povahy). Arthur Conan Doyle, otec Sherlocka Holmese, Agatha Christie, Maurice Leblanc… Měl jsem moc rád problematiku „nemožného zločinu“ nebo techniku postupného propojování informací, které nás nakonec dovede k pachateli. Bylo v tom cosi vědeckého, a to se mi líbilo.
Potom přišlo velice silné období Stephena Kinga, tohoto autora jsem objevil v dospívání a zůstává pro mě absolutním mistrem strachu a černých můr. Má tu moc ve vás zanechat velice přesné obrazy i po dvaceti letech. Hodně mě ovlivnil, a kdybych měl vybrat nějakou jeho knihu, byla by to Misery.

Jak dlouho vám zaberou rešerše před začátkem psaní? Nebo si je děláte i v průběhu psaní?
Úplně nejdřív musím přijít na téma, což je pro mě zásadní etapa tvorby. Může zabrat dva i tři měsíce.
 Když už téma mám, ponořím se do s ním spojené dokumentace. V průběhu rešerší už začínám stavět příběh, představuji si rozvržení kapitol. Přitom se pomalu rýsuje zápletka. Práce na rešerších je poměrně těžká a složitá, zabere několik měsíců (tři až pět, záleží na románu). Čtu odborné publikace, hovořím s danými odborníky. S policisty, lékaři, fyziky… Dokumentace totiž není vše, je potřeba ji i pochopit…
Když mám toto vše za sebou, román je připravený, zbývá ho jen napsat! Jakmile se dám do psaní, už se nezastavuji. Vím přesně, kam chci dospět, a když občas potřebuji ještě něco nastudovat kvůli nějaké specifické pasáži, udělám to souběžně. Konkrétně se jedná o přibližně čtyři měsíce psaní a potom ještě další dva, strávené pročítáním, korekturami a jemným cizelováním, protože čtenář musí dostat čistý příběh prostý jakýchkoli víceznačností – všechny otevřené dveře je potřeba zase dokonale pozavírat…

Jsou náročnější právě rešerše, nebo pak převedení odborných termínů do formy dobře stravitelné pro čtenáře?
Nejtěžší je tisíce nastudovaných stránek znovu převést do kriminálního příběhu tak, aby čtenář nenabyl pocitu, že čte dokumentární práci. Čtenáři většinou nejsou odborníky na v románu pojednané téma, jistě o něm někdy něco slyšeli, ale to je vše. Navíc nejsou všichni vědecké typy. Když otevřou knihu, na prvním místě chtějí příjemně strávit čas, odpočinout si, zažít strach, ale navíc jsou i rádi, když se při čtení dozvědí něco nového, co přesahuje rámec příběhu, co je obohatí. Četba mých románů je vede klást si otázky o světě kolem nás a to mi na psaní přijde velmi zajímavé.

Odkud berete inspiraci a kde se Vám nejlépe tvoří? Potřebujete na psaní speciální prostředí, rituál, hudbu…?
Sleduji zprávy, soudničky, reportáže o práci policie nebo ze soudních procesů, to jsou mé zdroje inspirace. Hodně a vášnivě se zajímám o vědecký výzkum, fascinuje mě, a tak o něm píšu ve svých knihách.
 Píšu v pracovně, zařízené v podkroví mého domu. Mám tam velký prostor jenom sám pro sebe, je to místo, kde se cítím dobře a nacházím i potřebný klid. K psaní potřebuji ticho. Nemám žádné zvláštní rituály, snad jedině pravidelnost – snažím se psát každý den od osmi hodin ráno do pěti až šesti odpoledne. Zachoval jsem si rytmus, který mi vyhovoval už v době, kdy jsem, jako inženýr, chodil do zaměstnání. Jedná se o poměrně velký časový objem, díky němuž rychle postupuji a zůstávám soustředěný na příběh. Ovšem „psaní“ není jenom vlastní psaní, to by byl román rychle hotový. Literární aktivita je složitý proces zahrnující přemýšlení, rešerše, tvorbu, mailovou korespondenci, objíždění knižních veletrhů a knihkupectví. Nejdůležitější je být neustále ve spojení s procesem „psaní“.

Využíváte i možnost osobního prožitku - návštěvy daného místa, kontaktu s místními obyvateli apod.?
Snažím se pohybovat co nejblíž realitě, a tak sháním hodně informací. Před psaním každého románu čtu odborné publikace, ale setkávám se i s profesionály v daném oboru, kteří mi mohou poskytnout velice přesné odpovědi na mé otázky. Hodinový rozhovor s badatelem mi někdy přinese víc než četba pěti set stran odborné publikace! Důležité jsou totiž i banální příběhy ze života, které v odborných knihách nenajdeme, přitom románové postavě dodají na hutnosti. Pokud se týče popisů míst… Jednak čerpám ze vzpomínek na předchozí pobyty, a když jsem ještě někde nebyl, před psaním knihy se tam vydám. Ale úplně všechna místa ze svých knih jsem nenavštívil, třeba ztracené končiny v amazonských pralesech. V tom případě si musím něco nastudovat…

Je komisař Sharko úplně výplodem fantazie, nebo jste čerpal z někoho, koho znáte?
Všechny mé postavy jsou zcela vymyšlené, ale přece jenom mají nějaké společné body se skutečnými osobami, jež vykonávají jejich řemeslo. Ke stvoření postavy policisty je dobré vědět, co v reálném životě ženy a muže vede k této práci, co je pohání v takové činnosti… V knihách si pak vymýšlíme minulost a povahu postav i problémy, jež musejí překonávat.

Máte v plánu v sérii nadále pokračovat?
Ano. Mám to štěstí, že mohu střídat psaní románů ze série o komisaři Sharkovi se zcela jiným typem příběhů. To mi umožňuje si pokaždé oddechnout, neuzavírat se do jediné struktury vyprávění. Sharka mám moc rád a když je už moc dlouho pryč, začne se mi po něm stýskat!

Máte oblíbeného českého spisovatele?
Mám moc rád Franze Kafku, způsob, jakým uchopil absurditu a perzekuci. Myslím, že zde ve Francii, ale i všude ve světě, je to zdaleka nejznámější český spisovatel.

Co byste vzkázal návštěvníkům DatabazeKnih.cz?
Jsem nadšený, že se čeští čtenáři mohou seznamovat s mými romány a doufám, že se jim mé temné příběhy budou líbit tak, jako se líbí francouzským čtenářům!


Pandemie Pandemie Franck Thilliez

Další díl série s Franckem Sharkem a Lucií Henebelleovou od nejčtenějšího autora francouzské krimi. Člověk, jak ho známe, je nejhorší virus na planetě. Rozmnožuje se, ničí, dusí své vlastní zdroje, bez respektu, bez strategie přež... více


Misery Misery Stephen King

Román Misery patří mezi nejznámější a nejzdařilejší thrillery vzešlé z dílny Stephena Kinga. Hlavní hrdina Paul Sheldon je autorem romantických příběhů o krásné Misery. Osudovou náhodou najde Paula po těžké havárii jeho nejoddaněj... více

Přejít na komentáře (6)