Zlatý klíč k peklu
novinky
PR článek, 09.11.2023
Petr Prokop žije ve světě, kde peníze rozhodují o kvalitě života, celkem slušný život. Je instruktorem v golfovém klubu, kde se seznámí s manželkou jednoho z nejbohatších lidí v zemi. Jeho až příliš kladný vztah k ženám mu otevře cestu k plánu, jak pomocí vraždy získat vysněný klíč ke zlaté kleci a usnadnit si tak život. Podaří se Petrovi získat klíč k vytouženému životu, nebo ho jeho záměr přivede k pomyslnému pádu do pekla?
Příběh Petra Prokopa vypráví o překonávání překážek, o bezohlednosti na cestě k bohatství, o měřitelnosti hodnoty lidského života materiálním bohatstvím a o mlýnech, které nepřestávají mlít. O tom, že když se tomu, kdo jde za svým snem bezohledně a tvrdě, splní jeho přání, může to být způsobem, který je současně trestem.
Jak nás poučily seriály Devadesátky a Případy prvního oddělení, nejlepší kriminálky píší kriminalisté. Román Zlatý klíč k peklu napsal vyšetřovatel, který se podílel na chycení spartakiádního zabijáka Straky i rozkrytí orlických vražd. Ano, jedná se o Josefa Douchu, který mimo jiné přemluvil šéfa gangu, aby se nezastřelil.
Jak to tedy vypadá, když se kriminálku rozhodne napsat bývalý elitní vyšetřovatel? Když se do mysli pachatele ponoří ten, jenž je po dlouhá léta stíhal jako kriminalista a posléze advokát? Jak se v knize dají zúročit léta praxe a zkušeností z prostředí zákonných složek? To všechno najdete v krimi románu Zlatý klíč k peklu od bývalého vyšetřovatele středočeské mordparty Josefa Douchy. Se svým příběhem se pouští na pro něho neprobádanou stezku spisovatelství a čtenářům dává nahlédnout do těch koutů potírání zločinu, jež jsou běžným spisovatelům neznámé.
Ve skutečném světě se zákonné složky nedají jen tak přechytračit
Ukázka z knihy
Tak to bylo o fous, řekl si v duchu. Z jedné strany blahořečil štěstěně, že ho neopustila v nejkritičtějších chvílích, ale současně si uvědomoval, že ke krematoriu už jet nemůže. Jeho plán zase ztroskotal. Policie se v prostoru hospody V Rakvi, a tedy i u hřbitova a krematoria bude pohybovat do ranních hodin. Navíc je téměř jisté, že nesvítící koncové světlo přiláká ke kontrole další policisty a to nechtěl riskovat. Svou dnešní dávku štěstí už má vybranou. Musí se tedy mrtvoly zbavit jinak, a hlavně co nejdřív a co nejrychleji.
Horečně přemýšlel kam s ní a jediné, co ho napadlo, byla přehrada. Kdyby najel na přehradní hráz, po které vede silnice, tělo něčím zatížil a shodil z hráze do přehrady Jenomže potom si uvědomil, že silnice, která vede na hráz, je ta samá, kterou se přijíždí ke krematoriu a k hospodě, a tam budou mít manévry všichni policajti z Olavy. Kdyby Edelmann aspoň nebyl tak velkej. Zakopal by ho někde v lese Jenomže na toho by musel vyhrabat díru jak na mamuta. A vtom ho to napadlo. Není nutné nic kopat, nic hrabat. V lese přece existuje místo, které skryje i tak velké tělo stejně spolehlivě jako voda přehrady nebo hluboká jáma. Lom. Starý dobrý lom, kolem kterého každodenně běhá a jehož dno je zarostlé po desetiletí netknutou, neproniknutelnou džunglí.
Otočil auto a vracel se zpět, na sever města. Vzdálené zvuky policejních sirén ho poháněly, ale současně ho uklidňovalo vědomí, že on jede opačným směrem, než kam směřuje policie. Stočil se na severovýchod, zatímco policejní vozy spěchaly na jih. Dojel až k ústí řeky do přehrady, přejel most, přes který vždy vbíhal na běžecké tratě v lesoparku, a místy, kde se živičná silnice měnila v prašnou lesní cestu, dojel až k lomu a zastavil. Vypnul motor, zhasl světla a chvíli naslouchal, jestli nezachytí nějaký zvuk, který by prozradil, že zde není sám. Bylo však naprosté ticho.
Josef Doucha
Narodil se 9. září 1948 v Jihlavě. Po maturitě na Střední všeobecně vzdělávací škole v letech 1967–1969 absolvoval základní vojenskou službu a po jejím ukončení 6. 10. 1969 nastoupil do služeb policie – tehdy veřejné bezpečnosti. Jeho cílem bylo pracovat jako vyšetřovatel nejzávažnější násilné kriminality, o čemž mohl v počátcích policejní kariéry jenom snít. Začínal jako tzv. pochůzkář, později jako tzv. vyhledavatel, který kromě pochůzkové služby již vyšetřuje bagatelní trestné činy a tehdy existující přečiny.
V roce 1973 nastoupil na jihlavskou vyšetřovačku, kde vyšetřoval násilnou kriminalitu a trestnou činnost páchanou na mládeži. Často byl zařazován do vyšetřovacích týmu brněnské krajské vyšetřovačky a odtud jej koncem roku 1977 delegovali do velkého republikového týmu při vyšetřovací centrále v Praze, k vyšetřování rozsáhlé trestné činnosti násilného charakteru. To již bylo blízko jeho snu o práci v „mordpartě“, a tak když mu nabídli místo na centrále – tehdy nazvané Správa vyšetřování veřejné bezpečnosti při ministerstvu vnitra ČR, nabídku přijal. Zprvu byl zařazen na úseku vyšetřování mravnostní kriminality a v roce 1983, po ukončení studia právnické fakulty UJEP Brno, byl konečně zařazen na úsek závažné násilné kriminality. Na starosti měl celou ČR, a tak často mizel z domova na řadu měsíců a spolupracoval s těmi nejlepšími detektivy a vyšetřovateli republiky na objasňování a dokazování zpravidla vražd, ale i závažných loupeží. Nejčastěji spolupracoval s kolegy z Brna, ale i z Ústí nad Labem a z Prahy.
V Praze to byla zejména zařazení do týmu vyšetřujícího trestnou činnost tzv. spartakiádního vraha, kde se kromě jiných seznámil, spolupracoval a spřátelil s tehdejším šéfem násilné kriminality, excelentním vyšetřovatelem, Jiřím Markovičem.
S tím se setkali i v závěru své policejní kariéry, kterou končil v pozici ředitele Krajského úřadu vyšetřování Středočeského kraje. Bylo to na přehradě Orlík, na policejním pontonu, pod Žďákovským mostem, kde se s Jirkou Markovičem nad prvním vyloveným sudem s mrtvolou „orlických vrahů“ dohodli, že vyšetřování této věci povedou vyšetřovatelé právě jeho úřadu.
Během třeskuté doby, známé jako "devadesátky", policejní řady v roce 1996 opustil a přes různé nabídky zejména z bank na obsazení postu na jejich bezpečnostním úseku se rozhodl pro relativní samostatnost. Vykonal advokátní zkoušky a od roku 1999 se věnuje advokacii. Opět se zaměřením na trestní úsek této činnosti.
Novinku Zlatý klíč k peklu od Nakladatelství Epocha můžete koupit zde.
Zlatý klíč k peklu
Josef Doucha
Petr Prokop žije ve světě, kde peníze rozhodují o kvalitě života, celkem slušný život. Je instruktorem v golfovém klubu, kde se seznámí s manželkou jednoho z nejbohatších lidí v zemi. Jeho až příliš kladný vztah k ženám mu otevře ... více