Vlado84 Vlado84 oblíbené citáty

☰ menu

 „ Kdo jde pořád rovně, daleko nedojde.“
— Antoine de Saint-Exupéry
„ Každému připadají hvězdy jiné. Tomu, kdo cestuje, ukazují cestu. Pro jiného jsou to jen světélka na nebi. Pro vědce je to problém k řešení.“
— Antoine de Saint-Exupéry
„ Každé zabušení tvého srdce, každá bolest, každá touha, každá chvíle večerního smutku, každá dřina, každý úsměv, každá chvíle denní únavy, každé probuzení i sladké usínání nabudou božského smyslu, a ty ho v nich budeš číst. Nic nemůžete nalézt, jestliže se z vás stanou lenivci, kteří považují uprostřed svých zásob i samy sebe za hotovou sklizeň. Neboť sklizeň neexistuje, a kdo přestane růst, ten umírá.“
— Antoine de Saint-Exupéry
„ Je dobré, když nám plynoucí čas nepřináší pocit opotřebení, nýbrž naplnění.“
— Antoine de Saint-Exupéry
„ Co je důležité, je očím neviditelné.“
— Antoine de Saint-Exupéry
„ „Hvězdy jsou krásné, protože je na nich květina, kterou není vidět…“ "Ano, jistě," řekl jsem a mlčky jsem pozoroval vlnu písku ve svitu měsíce. "Poušť je krásná…," dodal. A měl pravdu. Vždycky jsem miloval poušť. Usedneme na pískový přesyp… Nevidíme nic... Neslyšíme nic… A přece něco září v tichu… "Poušť je krásná právě tím, že někde skrývá studnu…," řekl malý princ. Byl jsem překvapen, že pojednou chápu to tajemné záření písku. Když jsem byl malým chlapcem, bydlil jsem ve starobylém domě a pověst vyprávěla, že je tam zakopán poklad. Nikdy jej ovšem nikdo nedovedl objevit a snad jej ani nehledal. Ale dodával kouzlo celému tomu domu. Můj dům skrýval ve svých hlubinách tajemství… "Ano," řekl jsem malému princi, "ať je to dům, hvězdy nebo poušť, to, co je dělá krásnými, je neviditelné!"““
— Antoine de Saint-Exupéry
„ Pokud vyloučíte vše nemožné, pak to, co zbývá, musí být pravda, byť je sebenepravděpodobnější.“
— Arthur Conan Doyle
„ Právě ty nejjednodušší věci člověk zpravidla nejsnáz přehlédne.“
— Arthur Conan Doyle
„ Má-li člověk pochopit přírodu, nesmí se bát myslet nekonvenčně.“
— Arthur Conan Doyle
„ Žena je nejdokonalejší ze všech stvoření. Je přechodem od člověka k andělu.“
— Honoré de Balzac
„ Žena je nejdokonalejší ze všech stvoření. Žena je nejkrásnější drahokam, který vybrala příroda ze všech svých pokladů pro štěstí muži.“
— Honoré de Balzac
„ Skromnost je první ctnost lásky.“
— Honoré de Balzac
„ Manželství je založeno na úctě, na obětech, které jeden přináší druhému.“
— Honoré de Balzac
„ Láska je poezií smyslů.“
— Honoré de Balzac
„ Je-li světlo první láskou života, zda-li pak láska není světlo srdce?“
— Honoré de Balzac
„ Je možné milovat a přitom nebýt šťastný; je možné být šťasný a nemilovat. Ale milovat a být přitom šťastný, to by byl zázrak.“
— Honoré de Balzac
„ Politikové dělají vždy stejnou chybu - říkají: To je hloupé, a proto nemožné. Měli by raději říkat: Je to hloupé, a proto možné.“
— Henryk Sienkiewicz
„ Milovat nestačí, je třeba také umět milovat a umět naučit lásce.“
— Henryk Sienkiewicz
„ Hudebník, který chce, aby jeho nástroj byl nejvíc slyšet, je záhubou každého orchestru.“
— Henryk Sienkiewicz
„ Hudba je jako moře. Stojíme na jednom břehu a vidíme daleko, ale druhý břeh spatřit nemůžeme.“
— Henryk Sienkiewicz
„ To nezpívám já, ale květy které jsem spatřil. To se nesměju já, ale víno které jsem vypil. To nepláču já, ale láska kterou jsem ztratil.“
— Jacques Prévert
„ Říkají-li „ti druzí“, že srdce není nic jiného než sval, říkám já, že mozek není nic jiného než klubko nervů. Pochopitelně začnou křičet, že ne.“
— Jacques Prévert
„ Není pět nebo šest divů světa, ale jen jeden: L Á S K A“
— Jacques Prévert
„ Když se dnes mluví o lásce, myslí lidé vždycky na totéž — věčný trojúhelník, nevěra. Že lidé jeden druhého podvádějí? To se může stát každému, ale psát o tom hry, romány, dělat filmy? Mě tyhle paroháčské historky nezajímají. Pro mne to není láska. Láska... Když je člověk něčím oslněn, dokáže jen velmi těžko a velmi přibližně vyjádřit toto oslnění, vyslovit nebo popsat. V životě jsem nespatřil nic lepšího, nic krásnějšího, než je nahá žena... Ale když se k něčemu takovému přiznáte, hned se vás každý zeptá: „Ale jdi, koho jsi to viděl? Která to byla? A kdy?“ Je to truchlivé... Ano, láska je svobodná. Svobodná. Šílená láska? Vášnivá láska? Láska s velkým L... Jen ji neoznačujme nálepkami. Láska... Čím častěji to slovo opakuji, tím méně mi říká. Je to tajemné, mlčenlivé slovo a v tom je jeho půvab, jeho kouzlo.“
— Jacques Prévert
„ Byl jsem nešťasten jen tehdy, když ti, které jsem měl rád, nebyli tak šťastni jako já.“
— Jacques Prévert
„ Chceš-li postavit loď, nesmíš poslat muže, aby sehnali dřevo a připravovali nástroje, ale nejprve musíš ve svých mužích vzbudit touhu po nekonečných dálkách otevřeného moře.“
— Antoine de Saint-Exupéry
„ Vše, co je v člověku krásné, je očima neviditelné.“
— Antoine de Saint-Exupéry
„ Neuvěřil v trápení a radost ho odmítla.“
— Antoine de Saint-Exupéry
„ U vás lidé pěstují pět tisíc růží v jedné zahradě, a přece nenalézají to, co hledají. - Nenalézají ... - odpověděl jsem. - A přesto by mohli, najít, co hledají v jediné růži nebo kapce vody... - Ano - odpověděl jsem. A Malý princ dodal: Ale oči jsou slepé. Musíme hledat srdcem.“
— Antoine de Saint-Exupéry
„ A tak ten, kdo byl poražen a znovu sbírá síly, je pro mne větším vítězem než ten, kdo se těší ze včerejšího vítězství jako lenivec ze sklizně, a spěje už jen k smrti.“
— Antoine de Saint-Exupéry
„ Dávat a neztrácet, stvořit něco a nezničit přitom nic jiného - zůstává radostným jádrem lásky.“
— John Updike
„ Skutočný priateľ sa nespozná podľa toho, koľko času so mnou strávil, ale podľa toho, koľko ho obetoval, aby mi niečo dal..“
— Andrej Sládkovič
„ Ale kto v láske a kráse žije, ten večne zostane mladý.“
— Andrej Sládkovič
„ Povídám si synáčku, už se nepotřebuješ vměšovat do lidských hovorů, už nepotřebuješ, aby ti někdo visel přes rameno a vyříkával ti a ty jemu svoje trápení, už nechci, povídám, aby ti někdo pofoukával bolístku a ty abys v očích těch druhých našel a nacházel obecnost svých ukvapených soudů. Povídám, už nepotřebuješ hledat společného jmenovatele svých bližních, raději, synáčku, předstírej, že jsi němý, že už neslyšíš, že už slyšet nechceš. Raději obklopen přívalem řeči naslouchej vnitřnímu monologu mládí, raději naslouchej tajemství stejnosti a samota, do které vstupuješ, tě nebude děsit. Mlčením se dostaneš za oponu lidského hovoru a staneš tak tváří v tvář ticha.“
— Bohumil Hrabal
„ Nejsem emigrant ani vnitřní, ani vnější. Jsem emigrant lidské nekonečnosti i věčnosti.“
— Bohumil Hrabal
„ Jak je ten svět pořád hezčí a hezčí. Ne že by byl, ale já ho pořád tak vidím.“
— Bohumil Hrabal
„ V drobných věcech se spolehni na rozum, ve velkých věř srdci.“
— Sigmund Freud
„ Pravá láska je velké umění být činným v duši.“
— Sigmund Freud
„ Kdo vynalezl eskalátor? Pohyblivý schody. Docela šílenej nápad. Lidi jezdí sem a tam po eskalátorech, nahoru a dolu výtahama, potom si sednou do auta a u garáže mají dveře, který se otevírají zmáčknutím tlačítka. A pak chodí do posilovny, aby vypotili trochu přebytečného tuku. Za 4000 let nebudeme mít žádný nohy, budeme se šoupat po prdeli nebo se budeme kutálet jako sudy. Každý zvíře ničí samo sebe. Dinosauři vyhynuli, protože všechno sežrali a museli žrát jeden druhýho, až nakonec zbyl jen jeden, a ten umřel hladem.“
— Charles Bukowski
„ Doprčic, copak může být někdo odvázanej z toho, že se každý den v půl sedmý probudí drnčením budíku, vyskočí z postele, obleče se, násilím se nakrmí, vysere, vychčije, vyčistí si zuby a pak bojuje se silničním provozem, aby se dostal na místo, kde v podstatě vydělává hromadu prachů pro někoho jiného a ještě se po něm chce, aby byl vděčný za to, že dostal šanci to dělat?“
— Charles Bukowski