Bouřlivý příboj

Povídka od: André Maurois
Z knihy: Sólo pro klavír

Spisovatel Betrand Schmidt se na přednáškovém turné po afrických koloniích dostane do společnosti postaršího, ale elegantního konzula, jeho mladé ženy Gisely a plukovníka, s nímž Gisela udržuje milostný poměr. Situace se vyhrotí při cestě letadlem, kdy dojde ke katastrofě. Gisela odhazuje společenskou masku v přesvědčení, že všichni brzy zemřou. Co když je ale smrt dál, než si myslela? Jak budou všichni zúčastnění žít s vědomím o skutečné povaze věcí?

Komentáře (1)

Přidat komentář

JulianaH.
09.10.2021 5 z 5

Spisovatel Betrand Schmidt se na přednáškovém turné po afrických koloniích dostane do společnosti postaršího, ale elegantního konzula, jeho mladé ženy Gisely a plukovníka, s nímž Gisela udržuje milostný poměr. Situace se vyhrotí při cestě letadlem, kdy dojde ke katastrofě. Gisela odhazuje společenskou masku v přesvědčení, že všichni brzy zemřou. Co když je ale smrt dál, než si myslela? Jak budou všichni zúčastnění žít s vědomím o skutečné povaze věcí?

Jedna z celé plejády Mauroisových povídek o nevěře, jenže z ní vybočuje. A to, myslím, ze dvou důvodů:
1. Půvabným líčením francouzských kolonií v Africe a jejich svérázu. Zaujalo mě, jak autor zachytil hrdinovy dojmy při přeletu nad pralesem a pohledy, které se mu naskýtaly. Velmi realistické!
2. Snad je její působivost čistě subjektivní, ale ve mně jako jediná povídka na téma „nevěra“ vzbudila nějakou citovou reakci. Asi proto, že guvernér mi byl sympatický. Přiznávám, že Giselu jsem nenáviděla a že mě přiměla problém nevěry morálně přehodnotit: dřív jsem ji brala dost na lehkou váhu, jako něco nezajímavého, samozřejmého a nehodného pozornosti. Teď ji vidím v odpudivějším světle.

Povídka vyšla v knize: