Čaire, laková krabička na čaj
Povídka od:
Josef Jiří Puchwein
Z knihy:
Panoptikum, Panoptikum Města pražského
Mladý doktor Havel pracuje ve starém muzeu japonských sbírek a když jde ráno do práce, všude je policie. V noci se zabil muž, který spadl ze žebríku, když lezl z muzea. V jeho kapse se našla rozbitá vzácná krabička. Svou vedlejší roli v příběhu hraje i politika.
Komentáře (2)
Přidat komentář
01.04.2013
Povídka je psaná v první osobě jako vyprávění mládence Havla, což jí dodává na působivosti. Havel sám přemílá možnosti, co a jak se mohlo stát, a vlastně se dobírá k výsledkům podobně jako Vacátko s panem Boušem. Příběh je nemálo zajímavý i svým politickým podtextem, kde vidíme, že politika je stejná špína dřív i dnes. Zkrátka kdo dělá politiku, nedělá svou práci a má prsty i v nějakých špinavostech. 90% a 5*, 1.4.2013.
První povídka, která není psaná z pohledu pánů inspektorů, ale z pohledu jednoho účastníka záhadné smrti a to dodalo povídce zase jiný šmrnc. Vyšetřování opět skvělé a zápletka opět nápaditá.