Chrighton Abbey

15.10.2023

Moc pěkná viktoriánská povídka. Jelikož se vrchol odehrává v období Vánoc, nebál bych se ji zařadit mezi Vánoční povídky. Či horory, ačkoli se o horor zdaleka nejedná. Vypravěčka Sarah Crightonová, v kontextu příběhu i doby "chudá příbuzná", se vrací na návštěvu do rodinného panství, kde se chystá svatba jejího bratrance.

Za co autorce patří obdiv, je detailní vykreslení jak samotného sídla, tak života v něm. Je to docela živý organismus a ten pohyb je dobře citelný. Duchařská část trochu kolísá, ale to snad jen proto, že je tu v podobě ne prokletí, ale spíš znamení. Přesto se mi líbil v onom výjevu jeden detail. Vlastně docela významný a vzdorující obvyklým "pravidlům". Vládlo v něm....ticho.

Ve výsledku je to celkem smutkem naplněná povídka, která se dobře čte a má pro atmosféru mnoho skvělých míst. Emotivní finální scéna je velmi povedená. Přičemž věta "Život jde dál, zlomeným srdcím navzdory" je překvapivě snad to nejmrazivější z celé povídky.

21.08.2022

Ku koncu som pár desiatok sekúnd uvažoval nad hodnotením až 4*, ono by si ich však táto poviedka nezaslúžila. Úvod bol veľmi dobrý v opisoch sídla, kam hrdinka prichádza. Bolo to atmosférické a pôsobivé bez toho, aby autorka explicitne tlačila n hororový žáner. V tej obyčajnosti sa ukrývala sila. Potom žiaľ nasledovali dlhé pasáže s roztopašnými sesternicami, prípravami na Vianoce atď. Vtedy sa tempo dostalo do kómy. A keď hrdinka mala "vidiny" a nasledoval (mimoriadne očakávateľný) finálny zvrat, tak vtedy tempo rovno zomrelo. Z letargie to vytrhla posledná strana, ktorá bola prekvapivo (?) dojemná, ale len za slušný rozjazd a poslednú autentickú stranu až 4* nedám.