Dobro zvrací u děr

27.10.2022

Jazýčky vah se u této povídky, kolem sebe míhaly, jako písty Škody 120. V jednu chvíli jsem si říkal, co je to za trapárnu, abych pak ujížděl na pubescentní vlně slovních hříček. A o tom to je. Povídka, jak už název vypovídá, je o snaze hrát si s každou větou tak, aby byla vtipná. Někdy to vyjde a někdy ne. Problém je, že "za každou cenu". Ale vlastně jsem se usmál i tomu trapnu a nostalgicky zabrousil do svého mládí. Takže celkově povídka navodila dobrou náladu. / ,,Ať tě provází kýla, Luku." ,,Jak jste poznal, že jsem příslušníkem řádu Dědy?" ,,Podle toho, žes chtěl pustit v tramvaji sednout."