Dvacátý šestý kříž / Dvadsiatyšesty kríž
Povídka od:
Dušan Fabian
Z knihy:
Odbila 13. hodina
Příběh chlapce, který musí přežít v jedné opuštěné dědině, kterou nesmí opustit až do Hromnic. Musí čelit hordě neznámých útočníků, kteří se snaží dostat se do jeho, narychlo opevněného domu.
Originální název:
Rok vydání originálu: 2006
Dvadsiatyšesty kríž
Rok vydání originálu: 2006
Neskrotné prírodné živly už nekonečné hodiny
neúprosne búšia do stien môjho žalára
a ja netuším, či už nadišiel nový deň,
alebo je stále eště noc.
Povídka vychází z představ slovanských předků o navrátilcích ze záhrobí. Jak píše v předslovu sám pan spisovatel Fabián, toto není povídka o zombie.
Malá ochutnávka:
26.12.1928, Štefana
Mylel som si, že ma odvedú ktoviekam do veľkého neznámeho světa ďaleko od domova. Ale zamierili sme na opačnů stranu – hlbšie do hôr. Po lesnej ceste, ktorú som dobra poznal už zo svojich detských liet. Po ceste, vedúcej k rozvalinám horných lazov a k tomuto prekliatemu žaláru.
Příběh je psán formou deníku. Stupňující se napětí a ohrožení hlavního hrdiny, sedmnáctiletého chlapce, je čtenáři podáváno pěkně po kouskách, žádný spěch. Jenže pak je jeden z dalších divných konců, kterých má pan spisovatel celkem dost a i když to bude možná spoiler, je mi to jedno, příběh končí v polovině vymezeného času. Pan spisovatel nevydržel až do těch avizovaných Hromnic.
Citát: Akoby všetky hroby len před nedávnom ktosi otvoril a znova zasypal. Alebo – Bože, chráň ma před najhorším – sa z nich vyhrabal....