Hašek - kanonýr
Povídka od:
Karel Vika
Z knihy:
14 - 24: Veselé čtení z desíti let
Stál tenkrát v rohu jedné verandy "U Fleků" dlouhý stůl, na nějž každého večera stavěla černá Máry, číšnice, dvě tabulky. Na jedné tabulce stálo: "Zadáno" a na druhé: "Mistři kanonýři XX. baterie". U stolu scházívali se každého večera skuteční vysloužilí kanonýři a vyprávěli si pořadem o neslýchaných hrdinských činech a četných udatenstvích, kterých se v různých taženích a válkách dopustili.
Za čas osmělil se u neobsazeného stolu zasednouti nezasvěcený vetřelec, kterého však za kratší či delší dobu mistři kanonýři dovedli odpoutat, někdy po dobrém, ale častěji po zlém.
Jaroslav Hašek zapadal často k Flekům, znal přísnou uzavřenost stolu kanonýrů XX. baterie a asi právě proto se stalo, že přišel jednou, když v zahradě už bylo plno, šel za sloup pod verandu a usedl klidně u dosud prázdného zadaného stolu a na příslušné upozornění černé Máry jenom zavrčel: "Poslouchejte, Máry, jestli zde budete mít pořád tak nabito, tak vám sem za chvíli nepáchne ani noha, to uvidíte!"
