Hry děda Čtveráka
Povídka od:
Jaroslav Havlíček
Z knihy:
Hodinky pana Balabána
Děda Čtverák kazí dětem jejich nevinné hry a vnutí jim nespravedlivé "hry dospělých".
(povídka napsaná 1930)
Mrazivá povídka o dědovi, který překazí běžné hry čtyřem dětem a naučí je hrát "hry" na různé nespravedlnosti, které, jak se později ukáže, hrají všichni dospělí, co svět světem stojí. Hry, v kterých není ani spravedlnost ani soucit - na chytrého a hloupého, na bohatého a chudého atd.
Čtenáč si může podumat nad nevinnými dětskými hrami a nad "hrami" dospělých, v kterých jeden vítězí na úkor druhého.
---
„Nežli jste přišel,“ vyčítal mu odvážně Pepík, „hráli jsme si lépe. Všichni jsme se smáli a nikdo z nás neplakal.“
„Tím hůř, tím hůř,“ skuhral děda Čtverák na odchodu. „Jaká je to hra, v které nikdo nepláče? Ta moje hra se jmenuje na šťastného a nešťastného. Budete ji jednou taky rádi hrát.“