Iglú

27.09.2021

Viewegh tady předvádí, jak mohou být ženy občas záludné a hlavně jaké dokážou být některé z nich svině. Je ale krajně pozitivní, že to po dlouhé době není prvoplánové lkaní zhrzeného (ex)manžela, čistého jak lilie, a láteření na jeho (ex)manželku, která je v jeho očích úplně blbá a může i za tání ledovců... Jinými slovy to není prvoplánové cosi, co autor od jisté doby předvádí téměř každým písmenkem a již tak pofiderní kvality kdysi slibného portfolia tím neomylně stahuje do žumpy... Tohle je aspoň náznak, že to do ní ještě úplně nespadlo.