Jak jsem šla na záchod
Povídka od:
Martina D. Antonín
Z knihy:
Všechny barvy duhy
Popis není zatím k dispozici.
Komentáře (6)
Přidat komentář
Tohle bude jedna z nejlepších povídek sbírky a to hned z několika důvodů. Mám ve svém okolí trans kamaráda a přišlo mi velmi reálné to, na co hlavní hrdinka myslela, jak přemýšlela a co se jí honilo hlavou. Bohužel reálná byla i ta druhá část, kdy se k ní chovali hnusně jen kvůli písmenku na plastové kartičce. Bylo mi z toho smutno a úzko, vyvolalo to ve mně spoustu pocitů. Téma povídky je důležité, zároveň byl děj ale i originálně pojatý a celé se mi to líbilo, pokud to tak můžu říct. Nic lehkého na čtení, ale jsem ráda, že jsem si to mohla i tak přečíst.
Na autorce jsou vidět dvě věci - že je zkušený autor a hlavně, že ví o čem mluví.
Výborná povídka, skvěle zvolená délka a (narozdíl od většiny ostatních autorů této sbírky) děj.
Nic víc nepotřebuji, pět hvězd.
Veľmi dobrý príbeh s ktorým som sa absolútne stotožnila. Zaujímavosťou je aj skutočnosť, že hlavná hrdinka vôbec nespravila to, prečo na ten záchod vlastne odišla.
Hodně silná povídka, kde dojde k záměně pachatele za trans ženu. Smutné je hlavně to, jak se k hlavní postavě chovalo okolí - policisté atd...
Tohle je pravděpodobně nejlepší povídka celé knihy. Hodně reálná, surová a skvěle zachycuje emoce někoho, kdo si prochází tranzicí.