Když svět byl ještě mlád

12.08.2021

„Slyšel tisíce hlasů, které šeptaly k němu v temnotách …“

Ani ty nejfantastičtější nápady nebyly v něm dostatečně skryty, nebyl Dr. Jekyllem ani Mr. Hydem, přesto byl případem rozdvojené osobnosti, ovšem ty jeho byly navzájem promíseny, no prostě jinak … „ve skutečnosti byla jedna na druhou vázána a neustále a v každou chvíli pronikala jedna druhou. … Pro něho obě dvě byly touž bytostí a současně oběma.“ … a jeho bludné chování samozřejmě nedovedl nikdo pochopit.
„Nejlépe možná je nazvat ho „sněním“ … samozřejmě, byl – problémem … „jako malý ďábel. Byl necitelně krutý a zlomyslný …“
A pak tu byl ten „jazyk“ – starogermánština, z doby, kdy svět byl ještě mlád … „Bylať plná vzpomínek na honby a byla to jen forma slov, kteréž znal a jež jeho vycvičené tušení mu vykládalo jako pravá a skutečná slova.“ … a její starobylé válečné písně … lákavé vzrušení …
„Ale přes to, že žil v přítomnosti, byl nucen žíti týmž způsobem života, jímž prožíval svou dávnou minulost.“ … byl „anachronickým tulákem z doby, kdy svět byl ještě mlád“.

Skvělá povídka! Kde se vše zdá jasné a pak je ... to si musíte přečíst sami :-).