Kniha 4: Ples upírů
Povídka od:
Pat Mills
Z knihy:
Upíří rytíř 2
Heinrich a Rebeka se opět setkávají. Jen je každý na jiné straně. Ve Vzkříšení jsou to nepřátelé, ale odmítají jeden druhého zabít. Rebeka je lamie a hrabě Drákula se rozhodl, že všechny pochytané lamie budou obětovány na Plese upírů.
Originální název:
Rok vydání originálu: 2003
Volume 4: Le bal des vampires
Rok vydání originálu: 2003
Žádné výmluvy!
Každý, kdo si mě znepřátelí dělá vážnou chybu.
Mám k dispozici zbraně
ze všech období pozemských dějin...
...a velmi špatnou náladu!
Tento příběh není tak hektický, jako ty předcházející. Ples upírů je vlastně celkem nuda. Kresba opět perfektní, ale dialogy trochu váznou, napětí žádné a ve své podstatě zmizel i humor. Naopak je tu až moc lásky jak nahoře tak i dole. Heinrich a Rebeka sice do příběhu vnesou trochu vzrušení, ale než jej pořádně rozjedou, příběh končí. Tak že jedno velké vzrušení se nekoná, ale alespoň se můžete něco více dozvědět na konci knihy, kde je Bestiář a pár nepoužitých skic.
Malá ochutnávka:
OTTO: Nezapomeň, že hlavním důvodem, proč jsme byli vzkříšeni, je hýřit, jak jsme na Zemi nemohli
HEINRICH: Opravdu věříš, že to je ten důvod, proč jsme vstali z mrtvých?
OTTO: Můj věrný druhu, stále a dokola říkám....smrt je nekončící večírek.
Zatím nejhorší kniha v této sérii. Tím nemyslím, že je špatná, jen nenaplnila mé očekávání. Moc romantiky, málo černého humoru a jen špetka ironie. Masky na plese jsou však nádherné a tak se čtenář alespoň může pokochat krásou schovaných obličejů. Při čtení jsem měl na pozadí puštěný tenis. Hrála Osaková proti Kvitové. Po dočtení to bylo 7:6 v prvním setu pro Osakovou. Z příběhu jsem vybral pět citátů, což je oproti minulému svazku, celkem málo.
Citát: Trpím odpornou pohlavní chorobou. Vida, už máme něco společného....