Krysy

07.11.2022

Mé srdce divě životu se rouhá
Mé srdce divě život miluje
Přes mrtvoly snů bolestná má touha
za novou fikcí mne bičuje (F. Gellner)
„Pozor jed na krysy!“

Poslední povídka v tomto svazku je pod rouškou kategorie „Svět lidí, svět varanů, svět sám o sobě“. A protože je opravdu už poslední, tak jsem jí přečetl velmi rychle a těšil se na konec. Opravdu už jsem měl dost Wolkerovin. Všechny ty „barevné“ věty jsem prošel, posoudil a uznal. Šlo to Raz-dva-tři.

Malá ochutnávka:
Muž odsunul víko kanálu a nohou našátral v průlezu první příčku žebříku. Ještě naposled vzhlédl k nebesům. Zrakem prorazil modrý obal planety a od nejjasnějších hvězd načerpal ryzí, vesmírný svit očí.
Muž sestoupil na poslední příčku a rozsvítil oči....