Lobův bedekr po děvenkách
Povídka od:
Alan Grant
Z knihy:
Lobo: Jízda smrti a další příběhy
Scénář: Alan Grant
Kresba: David Roach, Barry Kitson,
Shawn McManuc a Ariel Olivetti
Inkoust: Pier Brito
Barvy: Gloria Vasquezová
Některý blbouni nechtěj nic jinýho, než si nabrnknout buchtu vod vedle, usadit se, pěknej barák, laťkovej plot, zlatýho retrívra a plnej košík podobnýho blití . . . ani náhodou. Tenhle příběh je pro borce, co milujou svý buchty jak svý vejbuchy . . .
Každá žena dokáže být nevypočitatelná.
Ani v případě, že se budete řídit
všemi zde uvedenými pravidly,
Velkej šéf nezaručuje,
že vám někerá z nich neufikne meruně.
Jak ti dupou dudy, paštiko?
Úvodní celostránková kresba je gurva krásná. Fakt maso. Hlavně ten tučňák. Ale jinak je v tom strašně moc sexu a růstových hormonů. Trapný kecy, špatný vopouštění, smutek žen a velkých koz. Osobně mám raději kozy s malýma holkama. Nebo tak něják. A beztak nechápu, proč se zde Lobo zahazuje s vodpadlíkem z reklamy ne mejdlo! Ale chápu, že šťabajzny nic nerozdivočí tolik jako poctivá přesdržkovačka. Jako je tu pár dobrejch rad, ale vodcaď podcať.
Citát: Nic mě nerozdivočí víc, než pořádný cákance krve!