Menší zlo / Menšie zlo
Povídka od:
Andrzej Sapkowski
Z knihy:
Zaklínač: Stříbrný meč, Poslední přání, AF 167 Č. 17/1991
Zaklínač je postaven před dilema. Má pomoci mágu Stregoborovi a zabít dívku, která je považována za mutantku, nebo opustit Blaviken a vystavit tak kouzelníka a nevinné obyvatele vesnice smrti. Geralt zvolí, až do konce si však není jist, zda vybral menší zlo.
Mniejsze zło
Rok vydání originálu: 1990
Povídka vyšla v knize:
Komentáře (14)
Přidat komentář
Exkluzivní povídka.
O tom, že leckdy není možné vybrat si mezi dobrým a špatným, ale mezi špatným a ještě horším. Kromě dobdroružného fantasy příběhu jsou zde vyjádřeny i hluboké myšlenky a moudra. Četl jsem tuto povídku několikrát a pokaždé jsem narazil na něco, co jsem si dříve neuvědomoval a co mě nutilo přemýšlet.
Částečně jde o variaci pohádky "Sněhurka a sedm trpaslíků", nicméně v mnohem realističtější podobě.
Menší zlo a Konec světa jsou mezi povídkami první knihy největšími moralitami. Stejně, možná ještě více než předchozí dvě povídky i tato čtenáři prezentuje klasické pohádky a zasazuje je do magického pozdního středověku, v čele s mutantem, jehož úkol je efektivně rozseknout každou zápletku.
Menší zlo prezentuje pohádky jako Zlatovláska, Sněhurka a sedm trpaslíků a Šípková Růženka a rozkládá je pohledem cynickým, nebo spíše realistickým. Osobně si dovedu jako opravdového představit spíše hajného, který odvedl Renfri, nežli toho, který odvedl Sněhurku. Vedle pohádek také staví lidskou pověrčivost a krutost, stejně jako bezohlednosti, které jsme schopni, abychom si dokázali, že máme pravdu. A jakoby to samo o sobě nebylo málo, nechal se pan Sapkowski inspirovat také Shakespearem a jeho Kupcem Benátským. Konec konců co jiného je Renfriin proslov o tom zda je, či není monstrum, když ne Šajlokův proslov o židech? Z toho všeho vzniká moralita veliké síly. Jsme tím, čím jsme. To je první závěr, který je nám zřetelně presentován. Ale co druhá otázka? Menší zlo? Větší zlo? Střední zlo? Anebo je zlo prostě zlo? Osobně mám jiný názor nežli Geralt, ale to je na každém z vás.
Jedna z nejúžasnějších povídek knihy a možná jedna z nejlepších co jsem v žánru fantasy četl vůbec.
Menší zlo podle mě patří k lepším povídkám sbírky. Z hlediska porozumění Geraltovi i k těm významnějším. Geralt je zde postaven před tramvajové dilema,které se mu vůbec nechce řešit. Žádná volba není dobrá a na menší zlo Geralt nevěří. Jinak klasická parafráze Sněhurky, kdy se z princezny stává spíš Milá sedmi loupežníků. Povídkové zpracování se mi líbilo mnohem víc než seriálové (2019).
Tahle povídka ukazuje, proč je Zaklínač tak oblíbený - hlavní hrdina není ani dobrý ani zlý, ale dělá nutnou práci. Sapkowski celkově má dar relativizovat dobro a zlo a popisovat společnost takovou, jaká skutečně je.
Zbožňuji tuhle povídku!
„Zlo je zlo, menší, větší,střední, všechno jedno, proporce jsou relativní, hranice nejasné. Nejsem zbožný poustevník, nečinil jsem v životě jen dobro. Mám-li však volit mezi dvěma zly, nevolím raději vůbec."
Nejlepší povídka o Geraltovi vůbec a to v prvním překladu Sapkowského od Františka Novotného v AF167. Knižní vydání nemá už ty grády.
Nejlepší co kdy pan Sapkowski o Geraltovi napsal, krásně v povídce vystihuje podstatu Geralta samotného, jeho chod myšlenek, činů s tím souvisejícíh a důležitých řešení, pro spoustu obyčejných lidí v příběhu nesrozumitelných. Chudák Geralt je to svým způsobem prokletí a dar, bylo mi ho líto. Tato povídka vyšla v časopise AF 167 roční VII., číslo 17/1991, celkem 28 stran.
Opravdu nejpovedenější povídka z celé knihy. Je to variace na pohádku o Sněhurce, ale to kouzlo tkví úplně v něčem jiném.
Jedna z mých nejoblíbenějších povídek ze ságy o Zaklínači. Tady ještě Geralt zabíjí, sice nerad, ale rychle a tvrdě. Pro většinu lidí, kteří timu přihlížejí j to nepochopitelné. Nechápou, že Geralt volil menší zlo (které se ovšem ve výsledku proměnilo ve zlo větší), nechápou, že zabíjel pro jejich ochranu. Vidí jen, jak zabíjel, a jak to říká čaroděj Stregobor, on zabíjí strašně. Navíc je zpochybněno, kdo je tím opravdovým zlem, je to bezcitný čaroděj a nebo byla Renfri opravdu monstrum. Velmi povedený kus.
Další magické vyprávění o Geraltovi, tentokrát hlavně ve zdech městečka Blaviken. Náš zaklínač se setkává nejen s místním čarodějem, ale také s čarodějovou nemesis.
V povídce nechybí krapet erotiky, perfektně vykreslený souboj a výborné odkazy na naše pohádky, které jsou popsány nadmíru krvelačně :)
Skvěle jsem se bavil!