Milovat vetřelce
Povídka od:
Stefan Petrucha
,
Jonathan Maberry
Z knihy:
Akta X: Nikomu nevěř
Příběh začíná v momentě, kdy se Mulder chystá navštívit městečko Bishopville, údajně kvůli nedávnému pozorování UFO (a zřejmě i kvůli tomu, že Bishopville je domovem ještěřího může ze Scamp Ore Swamp). Dana Scullyová zůstává v ústředí FBI ve Washingtonu, protože musí na lékařská vyšetření po prodělané rakovině. Jejich cesty se tedy rozdělují...
Po dvou dnech Scullyová v televizi vyslechne reportáž právě z Bishopvillu, kde byl spatřen onen ještěří muž. Či mimozemšťan, nikdo neví. A jelikož Mulder nezvedá telefon, vydává se za ním. Následně se ho snaží nalézt, protože se po něm slehla zem. A tak pátrá ve městě, jeho okolí, i v nedalekých bažinách, přičemž je neustále konfrontována místními obyvateli a novináři ve spojitosti s neznámým tvorem, který byl již opakovaně spatřen, vyfotografován a dokonce i natočen na video. Pro agentku je ale nejdůležitější najít svého partnera, na ještěřího může má velmi skeptický pohled, tudíž mu nevěnuje příliš pozornosti. Avšak nakonec se ukáže, že pokud chce Muldera najít, bude muset nejdříve najít ono tajemné stvoření a odhalit jeho tajemství.
Tato knižní epizoda je vyprávěna netradičně z pohledu Dany Scullyové, ich formou.
Loving the Alien
Rok vydání originálu: 2015
Povídka vyšla v knize:
Komentáře (2)
Přidat komentář
První povídka, která nepůsobí jen jako mělká oddychová fanfikce, ale skutečně rozumí podstatě Akt X. Není to jenom honba za senzací či přímočaré vyšetřování neznámého. Celou povídkou prostupuje i psychologický aspekt, který dělal z Muldera a Scullyové nejen v 90. letech, ale i dnes tak zajímavou dvojku. Ať už je to Mulderovo utrpení ze ztráty sestry, motiv linoucí se celým seriálem, který je v povídce spíše jen naznačen a nebo Scullyino (jeez, to skloňování) polemizování nad vírou, vědou, paranormálnem, které v této povídce často dominuje a dodává ji i do jisté míry abstraktní charakter. A že je povídka psaná -ich formou, Dana tu parádně plní funkci nespolehlivého vypravěče, kde čtenář neví víc, než ona sama. Poprvé jsem měl pocit, že čtu příběh, který by se i klidně mohl stát plnohodnotnou epizodou seriálu a to nejen díky výbornému twistu v závěru. Je tu především vidět, že Stefan Petrucha má nakoukáno - nejenže rozumí postavám, o kterých píše, ale zároveň se nebojí sypat jeden odkaz za druhým a obecně dokázal jinak ryze epizodickou zápletku zasadit do kontextu i časového období seriálu. Dobrá práce!
„. . . víra je tvůrcem fakt.
Označte bílé světlo
za kosmickou loď
a ono se promění
ve vaši vzpomínku.“
Stefan Petrucha si vybral příběh, kde figuruje skoro pouze Dana Scullyová. Ta vyráží do Bishopvillu (milovníci Vetřelců by tam chtěli určitě žít – Bishop), Fox Mulder se pohřešuje a Dana jej musí najít, než bude pozdě. Námět sice vypadá velmi lákavě, i to prostředí, ale jinak je to celkem průměrný příběh. Ovšem, ICH forma, kterou si Scully svůj příběh sama vypráví mě donutila dát o hvězdu víc.
Citát: Idiotko! Tohle je tygr a ty bys měla utíkat!