Mladé Velikonoce
Povídka od:
Karel Vika
Z knihy:
Dětské vzpomínky II.
To bývalo opravdu jako když pustí kluky z řetězu!
Ve středu byla škola jen dopoledne, pan učitel nám nasolil jednu úlohu z počtů a jednu zmluvnice, napomenul nás, abychom o svátcích chodili sami v pořádku do kostela a slušně se tam chovali, potom nás vyvedl před školu, dal nám radostně S bohem a spěchal domů skládat své věci, aby se včas dostal na dráhu.
A my u vědomí, že je před námi šest dní úplné volnosti, vzali jsme to tryskem až domů, doma každý práskl čítankou do kouta, chytil připravenou řehtačku či klapačku, řehtací trakař nebo "kocoura", zkrátka každý co měl a za čtvrt hodiny byly nás už plné ulice a také plné naší dřevěné muziky, která by asi dnešní lidi přivedla na pokraj zoufalství. Jenže tenkrát nebyla ještě nervosa vynalezena a tak bodří sousedé s klidem a porozuměním chovali se shovívavěk našemu koncertu, který od té středeční chvíle trval bez přerušení až do soboty do večera, totiž až do Vzkříšení.
