Modré čočky
Povídka od:
Daphne du Maurier
Z knihy:
Ptáci a jiné povídky
Příběh ženy, která po operaci očí začne vidět lidi kolem sebe úplně jinak....
The Blue Lenses
Rok vydání originálu: 1959
Povídka vyšla v knize:
Komentáře (11)
Přidat komentář
Máš nepříjemné pocity, že svět se odehrává mimo tebe,
temnota ztraceného zraku tě učiní citlivějším, zdá se ti.
Všechno je ale jinak,
teprve znovu nabytý zrak ti ukáže svět takový, jaký doopravdy je - teprve světlo z lidí sejmulo masku - a ty je vidíš takové, jací doopravdy jsou ...
Skvělá povídka, s pointou, která možná není tak úplně překvapivá, přesto jí to neubírá na síle - má svůj varující a přesně mířený náboj!
Poviedka zvláštna už tým, že je ako jediná písaná z pohľadu ženy. Hrdinky, ktorá sa po operácií očí ocitne v takmer smiešnej, ale vo svojej podstate desivej situácií. Zápletka je hrozivá, no s postupmi hlavnej postavy som sa nevedela príliš stotožniť. Má predsa hmat, nie? Prečo ho nepoužije na zistenie pravdy? A tiež nerozumiem, prečo nikomu jasne a zrozumiteľne neopísala svoj problém? Napríklad manželovi? Vedela predsa, ako vyzeral pred jej operáciou. Po gradácii deja prichádza rozuzlenie, jemne pritiahnuté za vlasy, ale akceptovateľné, hrdinka sa upokojuje… no nebola by to hororová poviedka, keby neprišlo ešte niečo desivé. Desivé, no v tomto prípade mätúce. Aké to má vysvetlenie? Nepochopila som to pri prvom čítaní ani pri druhom – ponúka sa zopakovanie vysvetlenia z rozuzlenia, alebo je to napokon presne tak, ako sa hrdinka obávala?
Námět povídky je skvělý. Celá pointa je taky strašně dobrá. Jenže...
...jo, jenže. Ta cesta ke konci příběhu je docela vysilující. Přišlo mi to jako škoda. Celá ta myšlenka ohledně pohledu na svět přes modré čočky a jak s tím člověk naloží (Co to vidím? Jsem blázen? Dělají si ze mě legraci? Vidím konečně pravdu) a jak si to v sobě srovná v rámci možnosti, která zbyde...
Nebudu lhát. Konec jsem přesně takový čekala. Ne protože to bylo předvídatelné. Ale protože odpovídal tomu, co je pro většinu lidí snazší :/
(SPOILER) Zajímavá povídka s vtipnými momenty o ženě, která podstoupí operaci očí a tím získá schopnost nahlédnout do povahy ostatních lidí. Bohužel ani to ji nepomůže prozřít.
Zbláznila se , nebo se stala obětí krutého žertu? Povídka o tom, jak operace zraku může člověka změnit, má originální téma.
Tato povídka mi nepřišla hororová, spíš smutná. Pravdou je, že tyto čočky by se občas hodily všem, včetně těch druhých k ohodnocení sebe. Povídka se mi líbila.
Takú trápnu poviedku som už dávno nečítal. Miestami som sa až cítil hlúpo za to, že jej venujem svoj čas a to som čítal životopis Braňa Mojseja a dal som mu 4*. Toto by som akceptoval, ak by mala autorka osem rokov, ale nie od dospelej ženy.
Zajímavá povídka o tom, jaké by to bylo vidět lidi opravdu takové jací jsou.
Tak toto čo malo byť? Čakal som horor a dostal som komédiu. Fakt som sa viackrát rehlil. Keď chcem komédiu, tak si prečítam Švejka alebo niečo od Jonasa Jonassona. Sklamalo ma to. Jedna hviezdička len za koniec.