Mrtvý harlekýn
Povídka od:
Agatha Christie
Z knihy:
Muž v mlze, Záhadný pan Quin
Mrtvý harlekýn, obraz od mladého umělce Franka Bristowa, spojí osudy pěti lidí, kteří se sejdou na večer společenské zábavy právě v obývacím pokoji, kde dílo visí. Tiše a bez povšimnutí se na scéně objeví také Harley Quin. Zanedlouho se konverzace stočí k záhadnému obrazu a čtrnáct let staré sebevraždě, která je na něm pojednána. Šlo však opravdu o sebevraždu?
The Dead Harlequin
Rok vydání originálu: 1930
Komentáře (5)
Přidat komentář
Nápad s obrazem skutečně velmi zaujme. Zastřeli se ten chlapík opravdu sám? Nebo je to "christieovsky" promyšlená vražda?
Opět příběh podaný formou konverzace a příběhu z minulosti (což mi u příběhů Agathy Christie spíše vadí, ty neustálé návraty do minulosti, než aby se řešil jeden konkrétní současný problém), ale se zajímavým motivem i nápadem s obrazem.
Myslím si, že je to poměrně dobrá povídka. Jsem veliký obdivovatel Agathy Christie, přesto je toto moje první přečtená povídka s touto postavou. Je jiná než ostatní detektivky.
Povídek s Harley Quinem nenapsala Agatha Christie příliš mnoho. Trochu se vymykají klasickým detektivním povídkám. Vstupuje do nich jistý nadpřirozený prvek, ale podle mého ne zase přehnaně. Postava Harleyho Quinea se stává jakýmsi katalyzátorem děje. Vstupuje, významně mlčí a téím provokuje zúčastněné aby viděli správně to, co dříve viděli zkresleně. Nemusí to sedět každému, ale mi se to docela líbí.
Pan Satterthwait by stačil sám, pan Quin už je tam navíc.
Spíš mě to ruší.
Pana Satterthwaita bych chtěla znát osobně.
Připomíná mi starší a noblesnější variantu pana Egga od Dorothy L. Sayers.
Ale to je jen poznámka na okraj.
Zajímavá, tajemná až temná povídka.
Na konci poděkují za jeden z nejzvláštnějších večerů, co kdy zažili.
Stejně tak já, moc děkuji za zvláštní povídku s tajemným Harlekýnem na obrazu.