Muž, který se propadal

Povídka od: Arnošt Vašíček
Z knihy: Oko kyklopa


Maxmilián Max přišel za svým psychologem Černým s problémem. Tvrdil, že se při spaní propadá do jiné reality. Doktor Černý mu nevěří a má ho za blázna. Jednou si nechá Maxe přes noc na lůžku s tím, že ho bude celou dobu snímat kamerou.........

Rok vydání originálu: 2018

Povídka vyšla v knize:

Komentáře (1)

Přidat komentář

Terva
27.04.2020 5 z 5

Vzájemné prolínání
plynných a také kapalných látek
je běžné. Nemůže k tomu
za určitých okolností
docházet i u látek pevných?

Mám rád krátké povídky, které s omezeným počtem slov dokážou říci všechno. Tato povídka pana Vašíčka to dokazuje. S minimem slov se tu rozvine mysteriozní příběh Maxmiliána Maxe, který se při spaní propadá do temnoty a jeho tělo ztrácí existenci. Další skutečnosti, které tento jev doprovází jsou mrazivé.

Malá ochutnávka:
Je to noc co noc stejné, doktore. Unaven se ukládám do postele, už už usínám a najednou se mi zdá, že pode mnou mizí pevný podklad matrací a já se propadám do prázdna. Do velkého černého prázdna. Polekaně sebou trhnu a v tom okamžiku se probudím. Posadím se na posteli, vydechnu úlevou, ale srdce cítím, ještě až v hrdle....už měsíc jsem se nevyspal....

Je jasné, že jsem byl napjat, jak Max dopadne. Jeho spící výlety hrozí tím, že už se nevrátí do naší reality. I doktor Černý, psychiatr je osoba na svém místě a vše se snaží řešit reálně. Pointa povídky mě zároveň strašně rozesmála a také zamrazila. Ovšem, černý humor jsem nečekal a tak převládl smích. Velmi zdařilý příběh. Když už budete mít tuto knihu v ruce, doporučuju vám si ho přečíst a také se nad ním zamyslet.

Citát: Přišel jsem, abyste mě vyšetřil a já získal jistotu, že to vše je jen zlým snem a mámením mých smyslů.