Neffi
Povídka od:
Roman Bureš
Z knihy:
Krásky a vetřelci: Pulp stories, Vítejte v Pekle
Popis není zatím k dispozici.
Povídka vyšla v knize:
Komentáře (5)
Přidat komentář
Povídka nebyla špatná, ale... Možná kdyby se upustilo od přílišného zaujetí sexem, místy mi přišlo, že je to tam vepsané za každou cenu. Třeba konec byl vážně křečovitý. Bez dvojsmyslu.
Kdyby povídka byla v kentauřím hávu jako začátek, možná bych byla nadšenější.
Prostřední část mi nejvíc připomínala Demolition mana. Což je můj oblíbený film, takže i tohle by se dalo.
Zkrátka chvílemi byla povídka super a chvílemi úplně mimo.
„Horká slaná kůže cizí ženy . . .
její tělesné pachy,
vůně jejího přirození,
chuť poševního sekretu . . .
taková odpornost!“
„Tak proč ho to přitahuje?“
Příběh je prequelem k trilogii Propast času. Tu jsem však nečetl a tak jsem asi některé věci nepochopil. Co jsem pochopil je, že se jedná spíše o fantasy než o sci-fi a že tu jde o sex. S panem Burešem to mám tak, že jednou nahoře a pak zase dole. Bohužel mě tato povídka „nepostavila“ a ani nepřesvědčila, proč bych si měl koupit celou trilogii knih, ke které je tu udělána reklama. Příběh průměrný a moc mě nebavil.
Citát: To si děláš prdel! pronesla nymfa z roztaženýma nohama.
Menší chybičkou asi je, že neznám sérii Propast času, takže jsem si některé věci možná musel domýšlet. Samotná povídka, jak je autorovým dobrým zvykem, ubíhá v dobrém tempu, je čtivá a má zajímavé prostředí, kde se podíváme do Číny po velkém kolapsu, takže nás čeká výlet do budoucnosti. V ní lidé žijí převážně na síti (oh hello, Ready Player One :)) a akorát náš hlavní hrdina nemůže tento život úplně vystát a rád by raděj zažil tvrdý život offline (pun included)... Ať moc nespoiluju, jedna věc vedla ke druhé a za trest Neffi skončil v Evropě a když se nepovedl let červí dírou, tak se dostal do trochu jiné minulosti, než chtěl. A jak říká anotace, dál už je to příběh autorovy trilogie...
Povídka Neffi je fantaskní obraz světa, kde se život žije virtuálně a realita je považována za hnusnou (hlavně co se sexu týče). Neotřele se prolíná příběh Neffiho a událostí předcházejících kolapsu a následných plánů. Špatně se to popisuje, ale je to vtipné, aneb "život si vždycky cestu najde".
Jedna z nejlepších povídek v knize.