Netopýři

07.11.2022

Dokonale vystavěná povídka. Od Martina patří do trojice nejlepších zároveň s Nezapomenutelnou Melody a Písečníky. Četl jsem vydání z roku 92 s brakovou obálkou a taky to s novým překladem ve Snových písních. Starší překlad je trochu slabší, ale tak už to bývá.
Překvapují mě místní komentáře ve stylu mizerně gradovaného napětí a tajemna. Jsem asi četl něco jiného, ale v Netopýrech je stavba příběhu dokonalá. Respektive, obě dějové linky. A tradičně - čím míň víte, tím víc se pobavíte

13.03.2021

Tato novela – povídka se tomu snad ani říkat nedá – je nejdelším a jedním z nejlepších částí Snových písní. Obsahuje relativně hodně charakterů, děj není tak předvídatelný jako u některých povídek ve sbírce zařazených, má pěknou strukturu, příjemně se čte a ač je oproti ostatním tato novela relativně dlouhá, příjemně utíká.

Člověk si zde dokonce mohl vybrat oblíbený charakter, protože tam byl více než jeden alespoň maličko rozvinutý. Ano, koncept povídky snad ani není nijak moc originální, ale je hezky vymyšlený a ač asi nikoho nepřekvapí, že se v novele setkáme s pomalým vyvražďováním posádky. A musím vám říct, byl jsem velice nevesel, když zemřela Lommie Thorneová.

Vedle toho vyvražďování člověk narazí i na zajímavou – a to myslím vážně – vesmírnou záhadu, která končí velice zajímavě. Vlastně se nedá říci, že by byla rozřešena, ale výzkum pokračuje a to člověku dává naději. Inu, celé to bylo příjemné, ač s rozpačitým rozjezdem a já si to užil.

20.05.2019

Těžko psát komentář, když teď už znám pointu? Tak ho okopíruju z knihy Nightfliers:

SPOILER
Do poloviny nuda a plkání, které bylo ještě nudnější než děj samotný. Je to povídka, takže málo stran, a já povídky nerada. Jenže co jsem zatím viděla k adaptaci mě zaujalo. Proto jsem si knihu půjčila.
Já se za to nestydim. Kdo je ten překvapivý soupeř jsem netušila. Stále jsem myslela, že to jsou ti, které se posádka vypadala hledat do vesmíru. (Protože bych jinak nepochopila, o čem to jako má být. ON VĚDĚL, že tam nejspíš všichni umřou, tak proč to všechno? Kdyby to tentokrát vyšlo, oni neumřeli a nakonec fakt hledali tu svoji vysněnou rasu?)
Od chvíle, kdy se něco začne skutečně dít, se mi četlo moc dobře, za to dostane kniha o hvězdu víc. Kdybych to četla ne jako povídku, hodnotím asi jinak, protože se dozvím právě ty detaily, které mi většinou v povídkách chybí. Ale za nápad, nakonec i čtivost a celkově všechno říkám: "Proč ne?"

Jinak další přiznání. Knihu, ke které zde všichni přirovnávají jsem nečetla. Jestli chyba, nevím. Ale hodnotím to, co jsem četla.

---

Ale...po.druhém čtení bych pár věcí změnila. A přidávám hvězdu :)

28.02.2019

Ty nejlepší povídky od Martina, které jsem doposud přečetl, si mě získaly především kvůli citlivě skryté, avšak prosakující melancholii (vyjma Písečníků). Takové melancholii, která se z povídky jako záhadou vsákne do vás a ukousne vám kousek srdce. Netopýři v sobě mají něco naprosto jiného a přesto podmaňujícího.
Zpočátku mě povídka příliš neoslovila, ale s přibývajícími zvraty získala mou pozornost a zájem o ni exponenciálně vzrostl, jako výhoda se ukázala na povídku nemalý rozsah stran. Závoj tajemství, obestřívající Roida i jeho polovinu Netopýra, houstnoucí napětí mezi posádkou i více či méně propracované osobnosti protagonistů připravují čtenáře na přelom, přicházející se smrtí prvního člena posádky. Od té chvíle povídka šplape jako švýcarské hodinky, atmosféra graduje a v hlavě hlodá především zvědavost: "Co za tím vším je, proboha, Martine, prozraď už". Na konci je samozřejmě ukázáno, co za tím stálo, ale v příběhu je nutno hledat i druhotnou (?) dějovou linii, která odlišuje tuto povídku od kdejaké detektivky nebo hororu. Onou linií je prvotní příčina celé výpravy - hon na volkryny.
Sci-fi mám něco načteno, avšak důvod, proč jsem si ho tak zamiloval, jsem objevil až po létech. Jsou to nezměrné možnosti, doslova NEKONEČNÉ (!) příležitosti a šance, které tomuto žánru dává prostředí vesmíru (popř. budoucnosti). Nekonečnost jako synonymum dokonalosti a naplněnosti se konkrétně v Netopýrech odráží právě v neukojitelné touze odhalení odvěkého mystéria volkryny. Hororová zápletka pak pro mě sloužila pouze jako šťavnatý podklad pro vyvrcholení celé povídky, které nespočívalo v zastavení Netopýra, nýbrž v extatickém letu Karolyho vstříc jedné z největších záhad vesmíru, letu za poznáním podmíněném smrtí, letu za uhasením nekonečné žízně po naplnění.

15.04.2015

Asi nejlepší povídka celé sbírky. Líbila se mi zápletka s volkryny a pomalá vyvražďovačka posádky.

02.02.2015

Intriky, sex, vraždy, temný vesmír - klaustrofobie a k tomu skvělý příběh a poutavá atmosféra, jednoznačně jedna z nejlepších povídek!!