O koníčkovi našeho pekaře
Povídka od:
Jaroslav Havlíček
Z knihy:
Hodinky pana Balabána, Vzdoropohádky
Pekař měl bílého koně. Když dosloužil, musel mít zase stůj co stůj bělouše, jenže tenhle bývalý vojenský bělouš byl pěkná podšívka, a tak si s ním pekař užil své.
(povídka napsaná 1941)
Rok vydání originálu: 1954
(SPOILER) Pekař měl bílého koně. Když dosloužil, musel mít stůj co stůj zase bělouše, jenže tenhle bývalý vojenský bělouš byl pěkná podšívka, a tak si s ním pekař užil své.
SPOJLER:
I do téhle vzdoropohádky pan Havlíček navlékl to, že bohatí mají nasytit chudé, za což koníček přišel rovnou do nebe, zatímco pekař přišel nejen o koníčka, ale i o všechny pecny, pantofle, klobouk a dýmku. Pekař je tu značován jako lakomý, ale není jasné proč - že by jen proto, že chléb prodával a nikoli dával zdarma?
Pan Havlíček asi prožíval téma chudoby hodně těžce, z dnešního pohledu však tahle povídka působí trochu jako trochu divná pohádka naruby.