O pekelné panně
Pohádka od:
Zdeněk Rosenbaum
Z knihy:
O nebojácných princeznách
Ve Vraních horách byla kdysi dvě království. Manor a Minor. Jednoho dne se v Minoru narodil princ Roden a v Manoru princezna Ula. Později se z nich měli stát manželé. Všichni byli šťastní a zdálo se, že se nic nemůže stát . . . ztratil se však princ Roden. Princezna Ula se jej vydává hledat . . .
Rok vydání originálu: 1998
„Půjdu ho hledat.
Hned zítra.
Půjdu do Vraních hor.
Ti ptáci tam nahoře
. . . možná něco zahlédli.“
Princezna Ula se vydává hledat ztraceného prince Rodena. Odmítá vrtulník, ozbrojený doprovod i platební karty. Tak takhle hororově začala první pohádka v této knize. Uf. Jsem se o Ulu docela bál, milé děti, ale ona byla statečná a měla Rodena ráda. A tak jsem jí věřil. A držel palce. Celé to dobrodružství princezny Uli bylo nebezpečné, odvážné, strašidelné a i když psané z humorem, přesto mě mrazilo. A bál jsem se i černých vran. Něco tak fujtajkslového jsem dlouho nečetl. To bylo peklo. Jen člověk (tedy princezna) se takhle může hnát do nebezpečí. Veselá pohádka s mrazivými prvky.
Citát: PEKLO – NEPOVOLANÝM VSTUP ZAKÁZÁN!