O rozmazleném kuřeti
Pohádka od:
Zdeněk Rosenbaum
Z knihy:
O nebojácných princeznách
V malé dřevěné chaloupce pod horami, napůl cesty odnikud a napůl nikam, bydlela stará babička, která neměla nikoho, jenom kuře. Následkem toho bylo to kuře dost rozmazlené, chovalo se protivně a babička musela skákat, jak pískalo. Kdákalo . . .
Rok vydání originálu: 1998
„Zabili beránka,
stáhli ho z kůže,
napíchli na rožeň
a opekli nad žhavými uhlíky.
Snědli beránka.“
Tak tohle bych dětem na noc nečetl. Normálně bych to nazval vymývání mozků. Tady se někde ztratila logika. Moje děti by mně za tuhle pohádku určitě tou pohádkou umlátily. Ano, chápu, došly princezny, ale . . . kuře co vezme ovečku (nebo to byl beránek?) do zobáku, když před tím mělo pod křídlem bochník chleba a ještě před tím třisku v tlapě. Já vím, v pařátu. A při tom mělo tak hodnou babičku, co potkala dokonce i Praotce Čecha. Ale ta prodaná nevěsta to už bylo opravdu moc. Ještě že tam byla na rozcestí ta jabloň, jinak nevím, nevím, jak by to milé děti skončilo. Dobrou noc cvrčci!
Citát: Když si jí necháš, musíš mi za ni dát něco jiného.