Obléhání
Povídka od:
Jan Kotouč
Z knihy:
Ve stínu magie
Příběh obléhání nepřátelské pevnosti, kde vám čarodějka pomůže rozbíjet hradby obrovským "fireballem."
Povídka vyšla v knize:
Komentáře (8)
Přidat komentářV celku pěkně napsaná povídka. Na posledních 12 stránkách se objeví zvrat. Bylo to docela čtivé.
I přes to, že toto téma "jde" mimo mě, příběh mě zaujal natolik, že bych si rád přečetl celou knihu.
Sharpeovky mám moc ráda, a proto jsem byla zvědavá, jak svou variaci autor pojme. Zklamaná jsem rozhodně nebyla a myslím si, že je tu prostor i pro pokračování.
Pane, já té
čarodějnici nevěřím,
stejně jako nikdo z chlapů,
ale je to
naše čarodějnice!
Jednoduchý válečný příběh, který v mnoha tisících proměnách známe všichni. Na mě to bylo moc válečné a mnoho zbytečných slov na prodloužení povídky, kazilo závěrečný rozuzlení. V hodnostech se moc nevyznám a postavy jsem si chvilkami i pletl. Celá ta mašinérie kolem obléhání mi nic moc neříkala.
Malá ochutnávka:
Samozřejmě, že slyšel o řádu Vyšších sester. Jako každý ve Velké Komorii. Řád žen s magickými schopnostmi, který slouží koruně. Zhruba před osmdesáti lety se začaly u malého množství žen projevovat schopnosti, které společnost dokázala vysvětlit pouze jako magii – používaly se rovněž slova jako čáry nebo čarodějnictví.....
Finální část tohoto příběhu je však povedená, napínavá a má celkem zajímavou pointu a dojemné vrcholné rozuzlení. Jinak takový průměr, kdy někdo potřeboval příběh o magii a pan Kotouč se rozhodl, že magii dodá. Jinak to zase tak moc magické nebylo. Jak jsem již napsal, je to o válčení.
Citát: Polnice hlaholila jako posedlá.
Na to, jak jsem byl nadšený z autorovy povídky v Apokalypse a i celých Českých zemí, tak tahle povídka mě nějak nezaujala. Přišlo mi to celé takové rozvláčné, děj moc neubíhal, no nemůžu být vždy jen z povídek nadšený.
Tu čarodějnici bych chtěl potkat, ale jenom když se se mnou bude kamarádit....... Škoda, že je to ,,jen” povídka. Rád bych v tomto světě ještě chvíli zůstal.
Čtivé za 4 hvězdy.