Oheň v kostech, popel v očích
Povídka od:
Františka Vrbenská
Z knihy:
Čas psanců (11 povídek), Čas psanců (12 povídek)
Popis není zatím k dispozici.
„Vítr časné zimy zaskučel,
zalomcoval okenicemi,
plameny v krbu se zazmítaly,
dunění hromu splynulo
s údery na dřevěné desky dveří.“
Zde se na počátku upírají oči ke slunci. Inu, řekněte, je to tak trochu o počasí? Je. Číslo dvě o počasí. Tohle je strašně zdlouhavé, rozvláčné a trochu jsem se v tom ztrácel. Vlastně po přečtení už jsem musel hodně zavzpomínat, o čem že ten popel v očích vůbec byl.
Citát: Dojdu pro víno.