Opera 2 – Valkýra
Povídka od:
Philip Craig Russell
Z knihy:
Prsten Nibelungův
Wehwalt Žalostný při útěku před slotou a bouří zamíří do neznámého stavení. Najde tu ženu, která zde přebývá se svým manželem Hundingem. Ten sice muže pohostí, ale vyzve jej na druhý den k souboji. Z Wehwalta žalostného se přes noc stává Siegmund vítězný a získává meč, který mu tam kdysi nechal otec. Jenže to vyvolá nepokoj mezi Wotanou a jeho manželkou.....
Originální název:
Dnes v noci
jsi mým hostem,
ale zítra
se spolu utkáme
na smrt.
Zde se mi nějak moc nezamlouvala barva a detaily. Takové čárkované obličeje se vidí málo kdy. Nakonec u tohoto příběhu byly nejlepší černobílé vzpomínkové sekvence. Je tu použita červená podivná barva. Při prohlížení a čtení těchto červeno-růžových částí mé oči slzely. Ne dojmem nad bratrem a sestrou, kteří se stanou milenci, ale mé oči byly spíš drážděny odstínem použité barvy a šedá to určitě nebyla.
Malá ochutnávka:
Cizinec!!!
Je naživu?
Ještě dýše, ale vypadá vyčerpaně.
Jeho tvář patří muži vznešeného duchy a statného těla.
Úplně zmatený děj a strašná volba barev i kreslení. Trochu mi to znechutilo celou knihu. Valkýře věnuji jen tři hvězdy. Uvažoval jsem i o dvou hvězdách, ale naštěstí se vrátil Wotana se svou choťanou a s nimi i normální barvy a kresba. I když......
Citát: Když nepřítel lásky dědice zplodí v zlobě, tu k bohům smrt nezvratně přijde již v brzké době.
Při čtení této druhé opery jsem poslouchal Nightwish a jejich CD s názvem Angel´s Fall First z roku 1997