Paradox
Povídka od:
Vladimir Galaktionovič Korolenko
Z knihy:
Lidé a sníh, Za oblačného dne
Šlechtic Jan Kryštof Zaluský se narodil bez rukou a s divným tělem. Jeho příbuzný Matvej ho vozí na káře a vystavuje ve městech a vesnicích jako fenomén neboli hříčku přírody.
Malý Vasja se s bratrem stanou jedním z diváků této zvláštní podívané.
Originální název:
Rok vydání originálu: 1894
Парадокс (Paradox)
Rok vydání originálu: 1894
(SPOILER) Vynikající povídka o ztrátě sladké dětské nevědomosti.
Šlechtic Jan Kryštof Zaluský se narodil bez rukou a s divným tělem. Jeho příbuzný Matvej ho vozí na káře a vystavuje ve městech a vesnicích jako fenomén neboli hříčku přírody.
Malý Vasja se stane jedním z diváků této zvláštní podívané a octne se tak tváří v tvář prvnímu životnímu paradoxu. Před diváky se fenomén naparuje, ale v soukromí je to sklíčený nešťastník.
---
„Člověk je stvořen ke štěstí jako pták k letu“.
---
"Máš dvě ve ruce, ale tvá hlava nestojí za nic, ubohý Matveji! Člověk je stvořen pro štěstí, ale štěstí není vždy stvořeno pro něho. Rozumíš? Lidé mívají ruce i hlavy. Jenže mně zapomněli přiklížit ruce a tobě omylem postavili na ramena prázdnou tykev."
---
"V noci jsme oba špatně spali; křičeli jsme a plakali že spaní. Bylo ostatně proč; ve spánku se nám oběma zjevovala fenomenova tvář a jeho oči, to studené a cynické, ti zastřené vnitřním bolem.
Matka vstávala a znamenala nás křížem ve snaze ochránit tím své děti před Irvin rozporem života, který se zabodl jako ostrá tříska do dětských srdci a rozumů."