Pohádka o bílém drakovi
Povídka od:
Ludmila Müllerová
Z knihy:
Žoldnéři fantasie: Osamělí válečníci
Dívka Nim vypráví každý večer před spaním svým mladším sestřenicím a bratranci příběh, v němž sami rozhodují o tom, jak se bude vyvíjet. Tentokrát vypráví o rytíři Talionovi, který jednou zabloudil na tajemný hrad.
Komentáře (3)
Přidat komentář
Ludmila Müllerová a její pohádky... Její rukopis je víceméně nezaměnitelný - a mnohdy lehce rozeznatelný. "Pohádka o bílém drakovi" byla ale i tak lehce jiná, než ostatní. Slečna (paní) Müllerová často píše pohádky jako rozvláčné vyprávění, zde ale použila vyprávění skrze jednu postavu ve své povídce. A nejen to, tato postava vypráví příběh ve kterém o jejím ději a pokračování rozhodují posluchači, v tomto případě tři malé děti. To mi trochu nesedlo, když každou chvíli v příběhu bylo ".. a teď chcete, aby jel rytíř doleva, doprava, nebo se obrátil a jel zpět?", "...a na nádvoří bude drak, studna s růžovým keřem, nebo nic?"... Byl to sice dobrý nápad, utvořit příběh skrze vyprávění někoho jiného, kde se prolínají fantazie vypravěčky s jejími vlastními vzpomínkami, ale více tyto vstupy na mě působily jako rušivý element.
Příběh bílém drakovi mě tolik nezaujal, hlavně jeho první polovina. Ta druhá polovina, o konzulech čarodějů a jejich kruhu, který vnášel světlo do celého příběhu, byla poutavější.
Docela zajímavý příběh, hezky zvolená forma vyprávění. Čtivá pohádka.