Pohledy

28.07.2015

Druhé setkání s Landolfim, které potvrdilo můj předchozí pocit o jisté spřízněnosti s Mandiarguesem. V Podzimním příběhu byla přítomna hlavně ve stylu, jakým se mísila romantistická a reálná stránka příběhu. Naproti tomu v Pohledech se Landolfi posouvá z fantaskna k tematice niterných lidských vztahů a úvah o nich, které však popisuje, obdobně jako Mandiargues v rozsáhlejších pracích, způsobem, budícím dojem něčeho zvláštního, zázračného, přestože jde o věci tzv. obyčejné, které prožíváme každý den. Obyčejný příběh o mladé dívce a stárnoucím muži, pochybách o svých citech, činech, o sobě samém se tak stává dobrodružstvím otevírajícím nová (stará? dávno zapomenutá?) zákoutí mysli.