Praktická inštruktáž nováčika pri odvoze odpadu technickými službami
Povídka od:
Lenona Štiblaríková
Z knihy:
Mlok 2015
Mladý chlapec po vyučení jde pracovat na skládku a ke svozu komunálního odpadu. Zaučuje ho mistr, se kterým bude následně spolupracovat, stejně tak jako i s panem Kokotem.
Povídka je ve slovenštině
Povídka vyšla v knize:
Komentáře (3)
Přidat komentář
Odpad v této povídce slouží coby kulisy "děje" a u odpadu coby hodnocení zůstanu. Proč?
Celá "povídka" je jakýsi dialog mezi učněm a mistrem na skládce. Děj tu není žádný. Předpokládám, že autorka se snažila vytvořit něco vtipného, však humor, kterým je dialog prosycen je typický pro opilou východní lůzu povalující se před hospodou, kde se jen kleje do "kokotov", "chuje ciganov" a podobně. Takže čím vícekrát se použije v textu "kokot", tím je celé dílko vtipnější. Je to více než koření. Je to více, než kečup v Babicově kuchyni.
Pointa celé povídky spočívá v tom, že čekáme, až se dozvíme, kdo je opravdu pan Kokot (opravdu se tak jmenuje a neustále to mistr musí svému učni opakovat - "haha, vtip roku") a přivolává se dotekem vztyčených prostředníčků (a další perla k popukání). No samozřejmě se nakonec dozvíte to, co říkal mistr na začátku - že pan Kokot je "iba naozaj skutočný kokot"! (No to už jsem se válel smíchy po podlaze, v slzách, samozřejmě...) Ale nezoufejte, dozvíte se i věci, jako třeba proč se bezdomovec jmenuje Terminátor a jestli je opravdový terminátor, jak se hází langoše do kanálu a proč, nebo jak se zbavit cigánské kletby, kterou chytnete na smeťáku.
Jedna z top vítězných povídek Ceny Karla Čapka. Jo... Co by na to asi pan Čapek řekl?
Dost jednoduchá povídka plná narážek na menšiny, ať už národnostní či magické, a primitivního humoru. Pan Kokot tomu nasadil korunu.