Příliš mnoho lilií
Povídka od:
Jiří W. Procházka
Z knihy:
Svůj svět si musíme zasloužit
S Johnem Kovářem není ani návštěva hřbitova poklidnou pietní záležitostí. Na hrob jeho matky (*1959 †1999) chce položit lilie více lidí. Ne všichni se mají rádi.
Originální název:
Rok vydání originálu: 2009
Příliš mnoho lilií
Rok vydání originálu: 2009
John svíral kytici bělostných lilií.
Nebe bylo na rozdíl od květin temné.
Mezi vodou ztěžklými mračny se občas
prodral sluneční paprsek.
Zpočátku mi příběh připadal napsaný Miroslavem Žambochem a kdybych si nepřečetl, že to napsal Jiří.....Procházka....W, nevěřil bych. Tedy, věřil bych na Žambocha. Jednoduchá zápletka, při které se sejdou všichni základní hrdinové i záporáci, světa zvaného JFK. Potkáme to Vegu, Andreu i Johna, vzpomeneme na Boormana i na profesora Wondera. Objeví se i hrábě z Jestřábí lhoty, zvaný X-Hawk.
Malá ochutnávka:
Sirénu vypnuli před vjezdem do areálu vinohradských hřbitovů, aby nebudili mrtvé, nicméně světla nechali v akci. Modravý, mihotající svit střešní rampy ozařoval prostranství hřbitova osvětlené svíčkami, lampičkami, lampami a měsícem.
Jak jsem již napsal, jednoduchá zápletka, která vlastně nic nevyřeší i jednoduchá pointa, nehledejte v tom nic složitého. Což je ovšem škoda. Mohlo to být pestřejší. Na pana Procházku je to tedy moc fádní.
Citát: Taky to všechno může být jen špatný vtip. Nebo dobrý...Záleží na pointě.
K povídce nakreslil obrázek Jan Patrik Krásný a nazval jej Bitva tří císařů a pěti tanků.