Proměna

14.10.2023

Z nějakého důvodu mám k Mary hluboký vnitřní obdiv. A to nejen kvůli Frankensteinovi. Zachází to mnohem hlouběji i dál. Jak její životní cesta, tak skutečnost, že její literární kvality jsou do značné míry přehlížené. A povídka Proměna je toho dalším příkladem.

Je to velmi příjemné počtení, konceptem trochu zhuštěný Frankenstein. Povídka podobná svým jádrem, jasně naznačeným poselstvím a přesto značně jiná. Zatímco Frankenstein je podle mě o (z)odpovědnosti, Proměna jasně o pýše. Což ostatně vypravující Guido nejednou sám zmiňuje. Zápletka není nijak komplikovaná. Nechybí tu nadpřirozeno, démon, náprava, hromy a blesky. A taky pobřeží a loď.

Kvalita povídky podle mě leží přesto jinde. Ve způsobu vyprávění samotné Mary. Měla dar podat výborným způsobem atmosféru, obdivuhodným způsobem vypozorovala mužský svět a jeho psychologii. Percy, a nejen on, tuhle dívku hrubě podcenil. Ještě lépe uměla slovy malovat bouřící živly a ve svém vyprávění bravurně používat temnější odstíny. I když jsou některé Guidovy výlevy až příliš romanticky přepjaté (inu, Mary nezastupuje romantismus pro nic za nic), skoro divadelně dramatické, vyprávění o aroganci a následné nápravě dovede strhnout. Skvělá jednohubka od Mary Shelley.