Robbie
Povídka od:
Isaac Asimov
Z knihy:
Já, robot, Robohistorie I.
Westonovi pořídili své dceři Glorii chůvu v podobě nevokálního (nemluvícího) robota Robbieho. Glorie se ho velmi oblíbila, hrála si s ním na schovávanou a vyprávěla mu pohádky. Její matce se ale nelíbilo, že si Glorie hraje pouze s robotem …
Strange Playfellow
Rok vydání originálu: 1940
Povídka vyšla v knize:
Komentáře (3)
Přidat komentář
Nesvěřím svou dceru stroji
- ať si je jak chce chytrý.
Nemá žádnou duši
a nikdo neví,
co si vlastně myslí.
Strojem (Robbie) to začíná. Dětská závislost na robotovi je toho jasným důkazem. Čím dál víc zaměstnaní rodiče nemají čas své děti vychovávat a tak se schylují k různým institucím, jako jsou jesle nebo školky. V budoucnu to bude umělá služka coby robot. Mrazivé na tomto příběhu je fakt, že robot Robbie je inteligentní a malá lidská Glorie je na něm totálně závislá. Nejrozumnější v rodině je její matka Grace, ale bohužel, už je pozdě!
Citát: Robotovi můžeš důvěřovat neskonale víc než lidské chůvě.
Vybírala jsem si audioknihu k zavařování gdoulí a je jen dobře, že jsem se už na to chtěla vrhnout, protože jinak bych dost možná knihu po první minutě vyměnila. Hlas ač mi nebyl vyloženě nepříjemný nebyl ani sympatický a začátek byl trochu pomalejší. Nicméně... povídka si mě brzy naprosto získala. Glorie jako její hlavní protagonistka je velmi nečekaná volba, ale za mě velmi sympatická a za nikoho jiného bych ji rozhodně nevyměnila. Konec mě dostal... wow... přesně na tohle si potrpím na ležérní sdělení faktu, jehož důsledky už si musím domyslet sama...
SPOILER: ať žijí zdánlivé happyendingy...
Hned na začátku a jdeme do toho poměrně drsně!
Příběh holčičky a její robotické chůvy byl znepokojivě krásný. To se tak stane, když nemáte čas na svoje dítka, a pořídíte jim robota. Na hlídání, na hraní, na úplně všechno. Vážně si myslíte, že se to nezkomplikuje? Vždyť je to dítě!
Dobře napsané a bavila jsem se. Zároveň dost na zamyšlení, co by dělal čtenář sám v podobné situaci. Ať už jako jakýkoliv aktér této povídky...