Šaty slečny Booth-Wycherlyové

12.03.2020

Vedle titulní povídky (Vdáváme matku) mi tato připadala nejlepší a nejzajímavější, i když popisy byly na můj vkus zdlouhavé. Také nedává smysl, že se Claire pozastavuje nad volbou nového jména, než je to rodné, když přece jako jeptiška už nese jméno řeholní.

[spoiler] Vypravěč se v Monte Cassinu seznámí se starou dámou, vášnivou hráčkou, která vlastní množství večerních rób. Slečna Booth-Wycherlyová se mu svěří, že zanevřela na církev, když se jako dívka odhodlala k potratu a její farář pro ni nenašel pochopení. Před smrtí odmítne odkázat svoje šaty, téměř jediný majetek, církvi jako takové, ale věnuje je sirotčinci. Jeptiška Claire v tom vidí boží znamení, oblékne se do jedné ze slečniných rób a spolu s přítelem Michelem zkusí v kasinu vsadit peníze, aby sirotčinec mohl přistavět další budovy a nemusel odesílat část chovanců pryč. Samozřejmě ji provází zázračné štěstí a Claire opakovaně vyhrává. Z řádu je ovšem vyloučena.