Šlépěj
Povídka od:
Karel Čapek
Z knihy:
Boží muka, Příběhy temnot v české literatuře XIX. a XX. století, Boží muka / Trapné povídky, Příběhy se záhadou, Povídky z jedné a druhé kapsy a další povídky (5 povídkových sbírek)
Povídka o dvou mužích, kteří se náhodou potkali na cestě a našli uprostřed pole jedinou osamocenou lidskou stopu. Oba se snaží najít pro to nějaké rozumové nebo i metafyzické vysvětlení.
Originální název:
Rok vydání originálu: 1916
Šlépěj
Rok vydání originálu: 1916
Povídka vyšla v knize:
Komentáře (3)
Přidat komentář
02.01.2020
Téma, ke kterému se Čapek později ještě vrátil. A téma, které by nedalo spát ani mně!
11.11.2015
Atmosférou velmi vydařená povídka, kde se autor snaží vymýšlet kreativně nová a nová vysvětlení, a sám poukazuje na to, že nejde o jeho nápad, že již filozof Hume se o podobné stopě zmiňoval. Neurčitý závěr jen odpovídá celkovému pojetí povídky - některé záhady zkrátka nejde vyřešit, ale časem mohou samy zmizet.
Šlépěj je patrně jednou z nejznámějších a nejsignifikantnějších povídek z Čapkova pera. To neznačí, že by toho času nebyla přijata kriticky: „Historie pověstné šlépěje je známá. Byla již v Božích Mukách. Šlépěj vedoucí odnikud a nekončící nikde. Ten, kdo ji udělal se nevrátil. Kdo je to? Kdo jej nabádá? Existoval vůbec? Je to úžasný problém vzbuzující úzkost nad nepochopitelností života. Zmocňuje se nás svůdný přitažlivý pocit jako bychom se byli dotkli zázraku, jak říká Peroutka. … Pokusíme se situaci ozřejmit asi takto: Jednou ráno spatří Karel Čapek probudiv se na jedny ze svých deseti očí, že právě uprostřed ulice někdo, promiňte, zanechal lejno. Čapek otevře svých dalších devět párů očí a jeho rozum cítí možnost rozkoše z toho zjistit, odkud padat a proč, shora, zdola, je to komplikované. Zde nic, zhola nic. Je zřejmo, že se zde stojí na pokraji zázraku a že je třeba ho vysvětlit jakkoliv, nemá-li přímo naše existence, náš klid a naše práce býti ohrožena, či dokonce zničena.“ Napsal Bedřich Fučík.
On byl Čapkův noetický skepticismus vůbec nenáviděn a opovrhován. Dnes se mi zdá přirozený, krásný, hravý. A upřímně, proč se nezamýšlet nad tím, byl-li to pták, nebo Sedmimílové boty? Konec konců, ona je to opravdu záhada.